Sešit č. 4-5/1984

Při zrušení zajištění majetku obviněného podle § 349 tr. ř. není soud oprávněn žádným způsobem omezovat dispoziční právo obviněného s majetkem, zejména není oprávněn vyslovit, že se takový majetek uvolňuje pro uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody. Za podmínek § 47 tr. ř. by soud ovšem mohl zajistit nárok poškozeného na takovém majetku obviněného, jestliže ještě nenastaly důvody, pro které by bylo třeba zajištění zrušit (§ 48 tr. ř.).

Skutečnost, že se osoby, které mohou podat odvolání proti rozsudku ve prospěch obžalovaného (§ 247 odst. 2 tr. ř.), odvolání nevzdaly, popřípadě že obžalovaný neprohlásil, že si nepřeje, aby tyto osoby podaly v jeho prospěch odvolání, není na překážku, aby samosoudce vyhotovil podle § 314d odst. 2 tr. ř. zjednodušený písemný rozsudek. Jestliže taková osoba podá odvolání proti zjednodušenému písemnému rozsudku, odvolací soud přezkoumá na základě spisu správnost rozsudku a řízení, které mu předcházelo. Nemůže rozsudek zrušit jen proto, že je nepřezkoumatelný, a to proto, že neobsahuje odůvodnění.

Soud není oprávněn rozhodovat podle § 80 odst. 1 tr. ř. o vrácení věcí patřících k majetku, který byl prohlášen za propadlý podle § 51 násl. tr. zák. a na který se vztahuje prozatímní správa podle vyhl. č. 86/1977 Sb. Je-li sporné, zda tyto věci náležely odsouzenému, a jestliže k těmto věcem uplatňují vlastnická práva třetí osoby, projedná žádosti třetích osob příslušný národní výbor podle § 3 odst. 2 a § 5 odst. 3 cit. vyhl., a nikoliv soud v trestním řízení.

Podkladom pre rozhodnutie súdu v adhéznom konaní o nároku štátu na regresnú náhradu podla zákona č. 33/1965 Zb. môže byť len návrh toho Okresného ústavu národneho zdravia, ktorý je miestne príslušný na uplatnenie regresnej náhrady. V zmysle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 34/1965 Zb. v znení neskorších predpisov je na uplatnenie regresnej náhrady miestne príslušným ten OÚNZ, v obvode ktorého došlo k poškodeniu zdravia, ktoré je dôvodom povinnosti na regresnú náhradu.

V konaní o sťažnosti proti rozhodnutiu súdu prvého stupňa o postúpení veci podla § 222 odst. 2 Tr. por. môže nadriadený súd postupovať podla § 149 odst. 2 Tr. por. per analogiam a pri zrušení napadnutého uznesenia, ak je to pre náležité objasnenie veci potrebné, vrátiť vec prokurátorovi na došetrenie.

Z ustanovenia § 191 odst. 2 Tr. por. vyplýva, že s právoplatným rozhodnutím súdu o vrátení veci prokurátorovi na došetrenie sa spája účinok, že sa vec vracia do štádia prípravného konania. To znamená, že orgány prípravného konania musia dodržiavať všetky predpisy, ktoré upravujú postup v tomto štádiu konania, vrátane ustanovení o zoznámení obvineného s výsledkami vyšetrovania (§ 166 Tr. por.), resp. o upozornení obvineného na možnosť preštudovať spisy po skončení vyhladávania (§ 169 písm. b/ Tr. por.) po došetrení veci. Ak bola podaná obžaloba voči viacerým obvineným a nariadené došetrenie sa týkalo len niektorých z nich, vyšetrovatel je povinný zoznámiť s výsledkami došetrenia, resp. vyhladávací orgán upozorniť na možnosť preštudovať spisy iba tých obvinených, ktorých sa týkali výsledky došetrenia.

Nebylo-li zmocnění obhájce při jeho zvolení nebo ustanovení nebo v dalším průběhu trestního řízení vymezeno jinak, vztahuje se i na trestní stíhání pro trestné činy (přečiny), ohledně nichž bylo řízení podle § 23 odst. 1 tr. ř. vyloučeno ze společného řízení k samostatnému projednání a rozhodnutí (§ 41 odst. 5 tr. ř.).