Rok 1988

Jestliže pachatel spáchá trestný čin znásilnění podle § 241 tr. zák. nebo trestný čin pohlavního zneužívání podle § 242 tr. zák. formou soulože s příbuzným v pokolení přímém nebo se sourozencem, dopouští se některého z těchto trestných činů v jednočinném souběhu s trestným činem soulože mezi příbuznými podle § 245 tr. zák.

Při zjišťování ceny paroží padlého jelena je třeba vycházet z výkupní ceny paroží.

K podmínkám uložení trestu zákazu pobytu podle § 57a tr. zák. Na toho, kdo splnil podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu, nelze pohlížet jako na osobu, která se vyhýbá poctivé práci. Pro závěr, že pachatel má trvalý pobyt v místě nebo obvodě, na který se trest zákazu pobytu má vztahovat, nestačí přihlášení pachatele k trvalému pobytu podle předpisů o hlášení a evidenci pobytu občanů (zák. č. 135/1982 Sb.), ale je nutno zjišťovat, kde se skutečně pachatel trvale zdržuje.

Jestliže trest zákazu činnosti je omezen jen na zákaz výkonu funkce hmotně odpovědného vedoucího obchodu a služeb, je takové určení rozsahu zakázané činnost zpravidla příliš úzké.

Dôvodom nariadenia výkonu podmienečného trestu odňatia slobody uloženého za trestný čin zanedbania povinnej výživy poďla § 213 Tr. zák. môže byť aj skutočnosť, že odsúdený nezaplatil dlžné výživné, hoci mal možnosť to urobiť. /1/

Ak súd vyslovil, že sa odsúdený, u ktorého sa podmienečne upustilo od výkonu zvyšku trestu zákazu činnosti osvedčil, platí v zmysle § 64 odst. 2 Tr. zák. zákonná fikcia, že sa uvedený trest vykonal dňom právoplatnosti súdneho rozhodnutia, že sa podmienečne upúšťa od výkonu zvyšku trestu zákazu činnosti, a nie až dňom uplynutia skúšobnej doby. Ak bol obvinený právoplatne odsúdený na trest zákazu činnosti a peňažný trest, nemôže vzhladom na § 70 odst. 2, 3 Tr. zák. rozhodnutie súdu o tom, že sa odsúdený, u ktorého sa podminečne upustilo od výkonu zvyšku trestu zákazu činnosti osvedčil, vyvolať účinok, že sa na páchatela hladí, ako by nebol odsúdený (§ 50 odst. 2 Tr. zák.), pokial tento účinok nenastane i ohladne peňažného trestu, napr. súdnym výrokom o zahladení peňažného trestu na základe žiadosti oprávnenej osoby (§ 69 odst. 1 písm d/ Tr. zák., § 363 Tr. por.).

Pri zisťovaní, či je príslušný na prerokovanie veci, musí sa súd zaoberať aj tými čiastkovými útokmi pokračovacieho trestného činu, ktoré nie sú uvedené v obžalobe, ale ktorými by sa musel zaoberať na hlavnom pojednávaní (§ 220 odst. 1 Tr. por.). Ak vzhladom na výsledky dokazovania vykonaného v prípravnom konaní je otázka príslušnosti sporná, súd môže postúpiť vec podla § 188 odst. 1 písm. a) Tr. por. až po vyriešení tejto spornej otázky, napr. postupom podla § 185 odst. 2 Tr. por., prípadne podla § 188 odst. 1 písm. f) Tr. por., t. j. len vtedy, keď je spolahlivo zistené, že nie je príslušný.