Sešit č. 9-10/1993

Podle § 62 odst. 4 tr. ř. platí fikce doručení písemnosti. Jestliže obsahem písemnosti bylo předvolání svědka k hlavnímu líčení a předvolaný písemnost neobdržel a ani nebyl uvědoměn o uložení zásilky, nelze z uvedené fikce dovozovat, že neuposlechl daného mu příkazu a uložit mu pořádkovou pokutu podle § 66 odst. 1 tr. ř.

Jestliže bylo trestní stíhání v důsledku amnestie zastaveno a rozhoduje se o zabrání věci podle § 73 tr. zák., musí být splněny podmínky § 55 odst. 1 tr. zák. stran věci, což mimo jiné znamená, že je třeba také řešit jako předběžnou otázku, zda byla jednáním obviněného naplněna skutková podstata některého trestného činu.

Dovoz a prodej audiokazet, na nichž byl přehrán z kompaktních desek (CD) mezinárodní repertoár bez souhlasu nositelů autorských a příbuzných práv, je trestným činem porušování autorského práva podle § 152 tr. zák., jednal-li pachatel úmyslně. Při nedostatku úmyslu může jít o přestupek podle § 32 odst. 1 písm. b) zák. ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích (ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, úplné znění č. 124/1993 Sb.).

Jestliže byly v přípravném řízení provedeny řádně všechny důkazy důležité pro objasnění věci, nelze věc vrátit podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. prokurátorovi k došetření proto, že mezi důležitými důkazy jsou podstatné rozpory neodstranitelné provedením dalších důkazů. V takovém případě je povinností soudu nařídit hlavní líčení, shromážděné důkazy provést a na základě jejich hodnocení podle § 2 odst. 6 tr. ř. věc sám rozhodnout.

Za zařízení na výrobu lihu ve smyslu ustanovení § 194a odst. 2 tr. zák. nelze považovat zařízení, které sice původně bylo určeno k pálení lihu, ale které je v posuzované době nekompletní, takže není bez podstatné úpravy způsobilé k takové výrobě.

Zákonným podkladem znaleckého posudku je jen pravomocné usnesení o přibrání znalce, i když stížnost proti němu nemá odkladný účinek a usnesení je vykonatelné před právní mocí. Nebylo-li usnesení o přibrání znalce oznámeno také obviněnému,pokud je oprávněn podat proti němu stížnost, nemůže usnesení nabýt právní moci. Seznámení s výsledky vyšetřování nemůže nahradit řádné doručení usnesení,proti němuž má obviněný právo podat stížnost. Osobou oprávněnou podat stížnost proti usnesení o přibrání znalce k objasnění otázky významné pro posouzení viny je nejen prokurátor a znalec, ale také obviněný. Tak tomu je i tehdy, je-li znalec přibírán k objasnění též takových otázek, které jsou významné pro rozhodnutí o trestu,ochranném opatření a náhradě škody, tj. pro jakékoli rozhodnutí týkající se obviněného (§ 142 odst. 1 tr.ř.). Nebylo-li v takovém případě usnesení o přibrání znalce řádně oznámeno obviněnému, znamená to také zkrácení jeho práva na obhajobu, a tedy podstatnou vadu řízení. TakováPubl., došlo-li k ní v přípravném řízení, odůvodňuje postup podle § 188 odst. 1 písm e) tr.ř.,tedy vrácení věci prokurátorovi k došetření.

Oznámení o trestném činu podle § 158 odst.l tr.ř. není důkazem v trestním řízení a orgány činné v tomto řízení z něj tedy nemohou vycházet při zjišťování skutečného stavu věci. Pokud je oznamovatel po zahájení trestního stíhání vyslýchán jako svědek, musí být proto vyslechnut i k těm skutečnostem, které uváděl již v oznámení o trestném činu, jinak je dokazování neúplné.