Sešit č. 7-8/2001

Nejvyšší soud může podle § 384a tr. ř, uznat rozsudek cizozemského soudu na území České republiky, i když trest odnětí svobody uložený tímto rozsudkem svou délkou přesahuje nejvyšší výměru trestu odnětí svobody, který je možno podle práva České republiky za daný trestný čin uložit, to však jen, pokud mezinárodní smlouva, na základě níž má být trest cizozemského soudu vykonán, připouští, aby byla délka uloženého trestu přizpůsobena postupem podle § 384d tr. ř. výměře přípustné podle práva České republiky. 

Je-li v uvedeném případě takovou smlouvou Úmluva o předávání odsouzených osob, uveřejněná pod č. 553/1992 Sb., soud rozhodující o výkonu trestu podle § 384d tr. ř. přizpůsobí v souladu s jejím článkem 10 odst. 2 trest, v jehož výkonu bude pokračováno, tak, aby odpovídal právnímu řádu České republiky. To znamená, že trest odnětí svobody stanoví na nejvyšší hranici délky trestu, kterou trestní zákon České republiky pro daný trestný čin připouští, přihlížeje přitom k příslušným ustanovením jak jeho zvláštní části, tak i části obecné.

Nejde o trestný čin neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 tr. zák., nýbrž o trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák., jestliže pachatel s cizím motorovým vozidlem, jehož se zmocnil v úmyslu užívat je jen přechodně, naloží tak, že poškozenému natrvalo odejme či znemožní obnovení dispozičního práva, případně toto výrazně ztíží (např. odstaví vozidlo na odlehlém místě, kdy jeho navrácení poškozenému je závislé na náhodě).

Byla-li na obviněného podána obžaloba pro zvlášť závažný trestný čin (§ 41 odst. 2 tr. zák.), pak skutečnost, že soud prvního stupně jej uznal vinným jiným trestným činem, který není zvlášť závažným trestným činem, není překážkou prodloužení vazby obviněného až na dobu nepřesahující čtyři roky (§ 71 odst. 4 tr. ř.), pokud není vyloučeno, že čin může být posouzen jako zvlášť závažný trestný čin.

Jestliže jednání pachatele, jež je podle obžaloby významné z hlediska následku trestného činu krádeže podle § 247 tr. zák., soud nemá za prokázané, avšak současně jsou soudem zjištěny skutečnosti zakládající jiné jednání pachatele, než je popsáno v obžalobě, které je rovněž právně významné pro vznik téhož konkrétního následku popsaného v obžalobě, pak je totožnost skutku (§ 220 odst. 1 tr. ř.) zachována shodou následku v podobě vzniku škody na stejném majetku.

Je závažnou vadou přípravného řízení odůvodňující vrácení věci státnímu zástupci k došetření podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř.,jestliže sdělení obvinění, resp. záznam o něm, neobsahuje nezbytné náležitosti vyžadované ustanovením § 160 odst. 1, větou třetí, tr. ř. Formulace účastenství ve formě pomoci ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák, pouze slovy "účastnil se trestné činnosti" dalšího pachatele, přičemž dále je obsažen výlučně popis skutku tohoto dalšího pachatele, nevyhovuje požadavku konkretizace skutku (jeho popisu) ve sdělení obvinění.

Jestliže teprve po uzavření smlouvy o půjčce peněz (o úvěru) vznikly překážky, které bránily dlužníkovi splnit závazek z půjčky (z úvěru) a které nemohl v době uzavření smlouvy o půjčce (o úvěru) ani předvídat, když jinak byl schopen tehdy závazek splnit, nebo jestliže byl sice schopen peníze vrátit ve sjednané lhůtě, ale z různých důvodů vrácení peněz odkládal nebo dodatečně pojal úmysl peníze vůbec nevrátit, pak jeho jednání nelze považovat za trestný čin podvodu podle § 250 tr. zák.*) Následné jednání dlužníka, jenž učinil takové majetkové dispozice, jimiž znemožnil plné nebo alespoň poměrné uspokojení pohledávky určitého věřitele, by podle okolností mohlo být jiným trestným činem, zejména trestným činem poškozování věřitele podle § 256 tr. zák. nebo trestným činem zvýhodňování věřitele podle § 256a tr. zák.

Lhůty stanovené v ustanovení § 71 tr ř. pro trvání vazby, resp. pro její prodloužení platí také pro trvání vyhošťovací vazby (§ 350c odst. 1, 2 tr. ř).