Sešit č. 5-6/1993

Jestliže byly podle § 23 odst.3 tr.ř. spojeny ke společnému řízení dvě věci, v každé z nichž byl obviněný ve vazbě, je nutno obě řízení i z hlediska trvání vazby považovat za řízení jediné.

Podal-li v průběhu přípravného řízení obviněný žádost o propuštění z vazby, které prokurátor nevyhověl a kterou předložil soudu, a rozhoduje-li soud o této žádosti v době, kdy již byla ve věci podána obžaloba, musí vzhledem k ustanovení § 68 tr.ř. rozhodnout senát (nikoli soudce),pokud nejde o věc samosoudcovskou. Souhlasí-li však prokurátor s propuštěním obviněného na svobodu, může v řízení před soudem o propuštění z vazby rozhodnout předseda senátu (§72 odst.3 tr.ř.).

I. Protokol o konfrontaci mezi spoluobviněnými, příp. mezi obviněným a svědkem ( § 94 tr. ř.) lze v hlavním líčení přečíst jako důkaz jen za podmínek ustanovení § 207 odst. 2, resp. § 211 odst. 1 až 3 tr. ř., nikoli jako listinný důkaz podle § 213 odst. 1 tr. ř. II. Jestliže soud odsuzuje obžalované pro trestný čin, kterým způsobili škodu společným jednáním podle § 9 odst. 2 tr.zák., zpravidla zaváže obžalované nahradit tuto škodu společně a nerozdílně podle § 438 odst. 1 obč. zák. Solidární odpovědnost k náhradě škody založená rozhodnutím soudu je výhodnější z hlediska ochrany práv poškozeného. Dělená odpovědnost k náhradě škody podle § 438 odst. 2 obč. zák. je výjimkou z obecného pravidla způsobu náhrady škody a musí vyplývat ze zvláštních okolností konkrétního případu. Rozhodnutí ve smyslu § 438 odst. 2 obč. zák. musí soud náležitě odůvodnit.

Není v rozporu s ustanovením § 176 odst.2 tr.ř., pokud žalobní návrh zahrnuje i další útok, pro který nebylo zahájeno trestní stíhání ani vzneseno obvinění, jestliže tvoří s ostatními žalovanými útoky, ohledně nichž byly provedeny tyto procesní úkony, jeden skutek.

Jestliže byl obviněný požádán poškozeným o zaplacení způsobené škody,je povinen podle § 563 občanského zákoníku následujícího dne tento dluh splatit. Ode dne následujícího po tomto dni je v prodlení. V trestním řízení je zpravidla rozhodné, kdy byl obviněný seznámen s výsledky vyšetřování a tak se dozvěděl o uplatněném nároku poškozeného na náhradu škody. Tím ovšem není vyloučeno, že se o uplatněném nároku mohl dovědět jindy, tedy i dříve.

I. Ustanovení § 201a tr.zák. nelze použít v případě, že pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti.

Z hlediska naplnění znaku způsobení větší škody na cizím majetku ve smyslu § 201 písm.d) tr.zák. o trestném činu ohrožení pod vlivem návykové látky je nerozhodné, že s věcí z takového majetku, která byla poškozena (např.osobním automobilem), nakládal pachatel v době činu oprávněně.