Sešit č. 1/1963

U pachatelů trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu, kteří ve výrazné míře podléhají nadměrnému požívání alkoholu a u nichž jsou tyto sklony chorobné povahy, musí orgány činné v trestním řízení zjišťovat předpoklady pro ochranné léčení.

V případě havárie motorového vozidla zaviněné opilým řidičem, při němž dojde k ublížení na zdraví další osobě, jde vždy o souběh trestného činu opilství podle § 201 tr. zák. s trestným činem ublížení na zdraví podle § 223 nebo 224 odst. 1, 2 event. 3 tr. zák. Při ukládání trestu takovému pachateli musí mít soud na zřeteli, že podnapilí řidiči znamenají největší ohrožení bezpečnosti silničního provozu, a že k podnapilosti řidičů při řízení motorových vozidel dochází přes neustálé upozorňování a přes veškerou výchovnou činnost. Zákonem požadovaný účel je především chránit společnost před takovými pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v páchání trestné činnosti a působit výchovně i na ostatní členy společnosti.

Ustanovení § 4 odst. 1 tr. ř. má na mysli možnost převzetí nabídnuté záruky společenskou organizací v řízení, ve kterém se rozhoduje o vině a trestu. V takovém řízení může soud při projednávání věci v hlavním líčení přijmout nabídnutou záruku jen u činu menší společenské nebezpečnosti. Naproti tomu podle § 6 odst. 1 tr. ř. může společenská organizace nabídnout záruku též v případech odsouzení pachatele pro trestný čin s vyšším stupněm společenské nebezpečnosti. Návrh společenské organizace na podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nutno posuzovat z hlediska § 61 odst. 2 tr. zák. a § 6 odst. 1 tr. ř.

Trestný čin obecného ohrožení způsobením nebezpečí škody velkého rozsahu na cizím majetku, předpokládá, aby škoda hrozila cizímu majetku, tedy majetku, který nenáleží obžalovanému nebo alespoň nenáleží mu výlučně (je třeba spoluvlastníkem), při čemž škodou velkého rozsahu je škoda, která zpravidla vznikne povodní, požárem, explosí apod.

K naplneniu trestného činu ublíženia na zdraví (§ 221 a § 222 tr. zák.) nestačí, aby páchatel úmyselne vykonal niečo, čo spôsobilo ublíženie na zdraví, ale je treba, aby jeho úmysel smeroval aj k vlastnému ublíženiu na zdraví.

Trestný čin týrání svěřené osoby podle § 215 tr. zák. je dán v případě, kdy pachatel nechával dítě svěřené jeho péči často a po dlouhou dobu klečet i s předpaženýma rukama, surově je bil a nedával mu řádně jíst. Při souběhu trestného činu týrání svěřené osoby podle § 215 tr. zák. s trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. je možná faktická konsumpce.

Při ukládání trestu za trestný čin, jehož se obviněný dopustil v zkušební lhůtě, stanovené amnestií presidenta republiky, na jejímž základě byl obviněnému prominut podmíněně trest dříve mu uložený, je soud povinen samostatně řešit předběžnou otázku nařízení výkonu neodpykaného trestu nebo jeho zbytku (§ 9 odst. 1 tr. ř.). Dojde-li soud k závěru, že výkon podmíněně prominutého trestu nebo jeho zbytku bude nařízen, uloží trest tak, aby součet nově uloženého trestu a dosud neodpykaného trestu odnětí svobody (jeho zbytku) nepřekročil maximální hranici trestu odnětí svobody, tj. dobu 15 let (§ 36, § 39 odst. 1 tr. zák.).