Rok 2011

K naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu vraždy podle § 219 odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. zák. spočívajícího v tom, že pachatel spáchal tento čin „v úmyslu získat majetkový prospěch“, není u účastníka třeba, aby získal nebo měl získat nějaký majetkový prospěch za svou účast na tomto trestném činu (např. ve formě pomoci). Proto postačí, pokud účastník věděl, že jde o trestný čin vraždy spáchaný za úplatu (tedy o tzv. nájemnou vraždu), a byl s tím přinejmenším srozuměn (§ 4 tr. zák.).

Za škodu způsobenou vadami notářského zápisu o rozhodnutí orgánu právnické osoby stát neodpovídá.

V případě řidiče motorového vozidla jde o důležitou povinnost uloženou mu podle zákona (např. ve smyslu tohoto zákonného znaku trestných činů ublížení na zdraví podle § 223 tr. zák. nebo § 224 odst. 2 tr. zák.), pokud její porušení má zpravidla za následek vznik reálného nebezpečí pro lidský život a zdraví (srov. č. 45/2005-II. Sb. rozh. tr.). Jestliže řidič motorového vozidla při předjíždění, s ohledem na typ jak jím řízeného vozidla, tak předjížděného vozidla, povětrnostní podmínky, stav pozemní komunikace apod., nedodrží bezpečný boční odstup od předjížděného vozidla, a v důsledku toho vznikne např. vzdušný vír ohrožující stabilitu předjížděného účastníka provozu na pozemních komunikacích, lze takové jednání pokládat za porušení důležité povinnosti řidiče motorového vozidla vyplývající zejména z ustanovení § 4 písm. a), § 17 odst. 5 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů. Za situace, kdy pachatel řídil dlouhou nákladní soupravu složenou z tahače a přívěsu a nedodržením bezpečného bočního odstupu při předjíždění mopedu řízeného poškozeným vznikl vzdušný vír, který vyvolal pád poškozeného na zem, jenž vedl k jeho smrti, lze takové jednání pachatele za splnění dalších zákonných podmínek posoudit jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák., neboť příčinou vzniku tohoto následku bylo porušení důležité povinnosti uložené podle zákona pachateli jako řidiči předjíždějícího motorového vozidla.

Vznikne-li mezi vlastníky sousedních nemovitostí spor o hranice pozemku či parcely, nemůže se žalobce u soudu domáhat opravy výměry parcely v katastru nemovitostí ani určení průběhu hranice mezi parcelami či pozemky. V takovém případě je třeba sporný pozemek (jeho část) vymezit zásadně geometrickým plánem; vlastnictví takto identifikovaného pozemku může být předmětem soudního řízení.

Trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 alinea 1 tr. zák. je dokonán již tím, že pachatel padělal veřejnou listinu nebo podstatně změnil její obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé. Pozdější užití takové listiny jako pravé je jen realizací jeho záměru použít tuto listinu jako pravou, který existoval v době jejího padělání nebo pozměňování, a proto se pachatel takovým jednáním nedopouští též trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 alinea 2 tr. zák. Jestliže pachatel v době, kdy padělal nebo podstatně změnil obsah veřejné listiny ještě neměl v úmyslu ji použít jako pravou, pak trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 alinea 2 tr. zák. je dokonán až tím, že ji pachatel skutečně užije jako pravou např. v obchodním styku. Pokud v takovém případě pachatel veřejnou listinu (např. živnostenský list, do něhož dopsal oprávnění k provozování další živnosti) použije při uzavírání smlouvy na provedení činnosti neoprávněně doplněné do živnostenského listu jako prostředek k tomu, aby tímto způsobem podvodně vylákal peníze, není z hlediska dokonání trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 alinea 2 tr. zák. významné, zda a kdy došlo k dokonání sbíhajícího se trestného činu podvodu podle § 250 tr. zák.*) *)Poznámka redakce: Nyní jde o jedinou alineu uvedenou v § 348 odst. 1 trestního zákoníku. To však nic nemění na závěru vztahujícím se k řešení otázky dokonání takového činu, což může mít význam při posuzování např. časové působnosti trestních zákonů,či počátku běhu promlčecí doby

Přepočet nevykonaného trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody je třeba považovat za obsahovou složku trestnosti činu, neboť jde o zákonem určenou součást ukládaného trestu obecně prospěšných prací. Proto se uplatní zásada časové působnosti trestních zákonů podle § 2 odst. 1 trestního zákoníku. 

Pokud soud po účinnosti trestního zákoníku dospěje k závěru, že přemění trest obecně prospěšných prací uložený před 1. 1. 2010 na trest odnětí svobody, postupuje podle § 45a odst. 4 zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací počítá za jeden den odnětí svobody. Postup podle trestního zákoníku za těchto okolností není pro pachatele příznivější.

Při posouzení, zda sjednaná výše úroků z prodlení není v rozporu s dobrými mravy, se nepřihlíží ke sjednané smluvní pokutě mezi stranami. Naopak při posuzování přiměřenosti výše smluvní pokuty se přihlíží i ke sjednané výši úroků z prodlení.