Rok 1999

I. Jednání pachatele záležící v tom, že předložil úřednici na poštovním úřadě padělaný průkaz pracovníka Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu Ministerstva vnitra, který si sám zhotovil, a vydával se za pracovníka tohoto úřadu s tím, že je pověřen provedením kontroly zabezpečovacího systému pošty, jenž si také nechal předvést, naplňuje znaky trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. a znaky trestného činu poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zák., přičemž tento trestný čin je spáchán ke škodě obou uvedených úřadů.

Přijímá-li soud do úschovy peníze, listiny nebo jiné movité věci v souvislosti s trestním nebo jiným soudním řízením podle ustanovení § 352 o. s. ř., nevydává o tom rozhodnutí.

Jako přiměřené omezení ve smyslu § 307 odst. 4 tr. ř. nelze obviněnému uložit zákaz řídit motorová vozidla v průběhu zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání. Takový postup by vedl k nepřípustnému nahrazování trestu, konkrétně trestu zákazu činnosti, který je zcela odlišným právním institutem trestního práva hmotného s jinými podmínkami pro jeho ukládání vázanými na odsouzení pachatele trestného činu a s jinak vymezeným účelem.

Energetický podnik není oprávněn vázat uzavření smlouvy o dodávce elektřiny na splnění podmínky, která je rozporu se zákonem č. 63/1991 Sb. Takový postup není možný ani tehdy, učiní-li tuto podmínku součástí obchodních podmínek ve smyslu ustanovení § 273 obch. zák.

Ustanovení § 314g odst. 2 tr. ř. , které ukládá samosoudci povinnost nařídit hlavní líčení po podání odporu proti trestnímu příkazu, nevylučuje, aby samosoudce učinil meritorní rozhodnutí ve věci mimo hlavní líčení, a to i před jeho nařízením, vyvstanou-li v této době okolnosti předpokládané ustanovením § 231 tr. ř. *)

Je-li listina opatřena ověřovací doložkou notáře, která neobsahuje náležitosti předepsané ustanovením § 74 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., nelze podpisy na ní uvedené považovat za ověřené ve smyslu ustanovení § 74 odst. 1 tohoto zákona. Takovou listinou nelze prokázat přechod práva nebo povinnosti podle ustanovení § 256 odst. 2 o. s. ř.

I. Výpověď svědka učiněná v přípravném řízení na žádost státního zástupce České republiky o právní pomoc před rakouskými justičními orgány, aniž by byl o konání výslechu vyrozuměn obhájce obviněného, který oznámil vyšetřovateli, že se chce tohoto procesního úkonu účastnit, je při hlavním líčení procesně nepoužitelná, neboť takovým postupem byla porušena práva obviněného na obhajobu podle § 165 odst. 1, 2 tr. ř. a čl. V. Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o dodatku k Evropské úmluvě o právní pomoci ve věcech trestních a usnadnění jejího uplatnění (č. 3/1996 Sb.). Taková výpověď nemůže být použita ani jako listinný důkaz ve smyslu § 112 odst. 2 tr. ř. II. Pokud soud považuje výpovědi svědků nacházejících se na území státu, který je členem Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních (č. 550/1992 Sb.), za zvlášť důležité, nemůže se v případech, kdy bezprostřední doručování písemností poštou umožňuje další smluvní úprava,*) spokojit s jejich předvoláním k hlavnímu líčení jen na tzv. červenou mezinárodní doručenku, ale musí postupovat podle čl. 10 citované Úmluvy a požádat dožádanou stranu o doručení předvolání svědkům s upozorněním, že jejich osobní účast se považuje za zvlášť důležitou.