Datum: 18.02.1998
Sp. zn.: 5 Tz 1/98
Nejvyšší soud
Má-li být důvodem rozhodnutí vyšetřovatele o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř. nepříčetnost obviněného v době činu ve smyslu § 12 tr. zák., způsobená jeho patickou alkoholovou reakcí (patologickou opilostí), musí mít takové rozhodnutí dostatečný podklad nejen ve znaleckém důkazu opatřeném po vyšetření duševního stavu obviněného ( § 105 odst. 2, § 116 tr. ř.), ale dokazováním je třeba spolehlivě objasnit i skutečnost, že si obviněný uvedený stav nezavinil sám, a to ani z nedbalosti ( § 201a odst. 2 tr. zák.), tedy že stav patologické opilosti nemohl předvídat.
Jestliže se do stavu nepříčetnosti přivedl pachatel požitím nebo aplikací návykové látky nebo jinak, je nutno spolehlivě objasnit, zda tak učinil zaviněně či nikoli, a pokud je zde zavinění pachatele v uvedeném směru, je nutno zkoumat formu a obsah zavinění, od nichž závisí, zda bude pachatel trestně odpovědný v plném rozsahu ( § 201a odst. 2 tr. zák.), nebo jen za trestný čin opilství ( § 201a odst. 1 tr. zák.). Při nedostatku zavinění nebude pachatel pro nepříčetnost trestně odpovědný ( § 12 tr. zák.).