Rok 1997

Požadavek určitosti peněžité sumy ve smyslu ustanovení článku I, § 1 bod 2 zákona č. 191/1950 Sb., uvedené ve směnce, se vztahuje nejen na číselné nebo slovní vyjádření peněžité částky, ale i na měnu, v níž má být zaplacena. Směnka, která obsahuje údaj o peněžité sumě v měně, která v den jejího vystavení neexistovala, není platnou směnkou.

Pravidlo uvedené v ustanovení § 18 odst. 2, věta první, tr.ř., podle kterého, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, se v případech, kdy byl čin spáchán v cizině, uplatní jen tehdy, pokud byl čin z hlediska určení příslušnosti spáchán v cizině zcela, tedy tak, že v České republice nenastaly žádné skutkové okolnosti, které jsou významné pro určení příslušnosti podle místa spáchání. V jiných případech se postupuje podle ustanovení § 18 odst. 1 tr.ř., které je z hlediska místní příslušnosti ustanovením základním. Tak je tomu u tzv. distanřních deliktů, kdy např. k jednání sice došlo v cizině, ale následek nastal v České republice.

V ustanovení § 476 odst. 1 obch. zák. je stanoven typ smlouvy o prodeji podniku a jsou v něm uvedeny podstatné části této smlouvy, které musí smlouva obsahovat, aby šlo o tento smluvní typ a vztahovala se na ni příslušná ustanovení jej upravující ( § 269 odst. 1 obch. zák.).Podstatnou částí smlouvy o prodeji podniku je mj. závazek kupujícího převzít závazky prodávajícího související s podnikem.

Pokud je někdo předvoláván k výslechu svědka písemně, musí mu být adresováno předvolání, z něhož je výslovně a jednoznačně zřejmé, že právě on osobně se má k výslechu dostavit. Nevyplývá-li z předvolání, že se k výslechu má dostavit určitá konkrétní osoba, nelze této osobě za nedostavení uložit pořádkovou pokutu podle § 66 odst. 1 tr.ř.

Není-li možné ze samotného znění písemné výpovědi z pracovního poměru pro neurčitost či nesrozumitelnost projevu vůle dovodit, v čem spočívá skutkové vymezení výpovědního důvodu, je výpověď z pracovního poměru daná zaměstnanci neplatným právním úkonem jen tehdy, jestliže nelze ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byla zaměstnanci dána výpověď.Pomocí výkladu projevu vůle nelze "nahrazovat" nebo "doplňovat" vůli, kterou ten, kdo výpověď dává, v rozhodné době neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji.

Vstup do domu nebo bytu jiného s právně relevantním souhlasem některé z osob, které v něm oprávněně bydlí, nemůže naplňovat znaky trestného činu porušování domovní svobody podle § 238 tr.zák., a to ani v případě, když další z takových osob se vstupem nesouhlasí. Při posuzování podmíněnosti trestního stíhání vedeného pro trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1 tr.zák. souhlasem poškozeného podle § 163a odst. 1 tr.ř. je nutno vzít v úvahu, že v případě uvedeného trestného činu mají postavení poškozeného podle § 43 odst. 1 tr.ř. všechny osoby, které oprávněně bydlí v obydlí, do něhož pachatel vnikl.

V případě, že majetková práva, která svědčila k 31.3.1948 sokolské tělocvičné jednotě, jí byla potom odňata zákony č. 187/1949 Sb., č. 71/1952 Sb. a č. 68/1956 Sb., může České obci sokolské (jako sdružení) v postavení oprávněné osoby podle ustanovení § 2 zákona č. 173/1990 Sb. a ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 232/1991 Sb. konkurovat toliko obnovená sokolská jednota jako její kvalifikovaná organizační jednotka; jestliže svoji existenci neobnovila, je oprávněnou osobou samo sdružení, tj. Česká obec sokolská.Tělovýchoná jednota (občanské sdružení), která vznikla registrací na základě usnesení mimořádného sjezdu Československého svazu tělesné výchovy ze dne 25.3.1990, jako právní nástupce organizace uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb., není "znovu vzniklou dobrovolnou organizací" ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 173/1990 Sb. a § 1 odst. 2 zákona č. 232/1991 Sb.