Rok 1997

Ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 172/1991 Sb. vylučuje z přechodu majetku státu do vlastnictví obcí pouze ty věci, ohledně nichž byl nárok na jejich vydání podle zákona č. 403/1990 Sb. a zákona č. 87/1991 Sb. uplatněn před účinností zákona č. 172/1991 Sb. Ostatní věci přešly do vlastnictví obcí ( s výjimkami plynoucími z ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona ) se všemi právy a povinostmi, které se k tomuto majetku vztahují, včetně povinnosti věc vydat.

I. Za trest uložený před 1.1.1993 soudem se sídlem na území Slovenské republiky, v jehož výkonu se podle čl. II. bodu 7 zák. č. 25/1993 Sb. pokračuje, jako by byl uložen soudem České republiky, se považuje nejen trest, jehož výkon byl před tímto datem v České republice zahájen, nýbrž i trest, v jehož výkonu zde bylo před tímto datem pokračováno po zahájení výkonu trestu ve věznici na území dnešní Slovenské republiky.

Právo osob uvedených v ustanovení § 26 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, žádat po smrti poškozeného o odškodnění není podmíněno tím, zda poškozený o odškodnění požádal. Pokud poškozený o odškodnění požádal, po jeho smrti se jeho pohledávka vůči státu stala předmětem dědictví a právo na její výplatu přešlo na dědice. V případě, kdy o odškodnění požádala jen jedna z více osob oprávněných podle ustanovení § 26 zákona č. 119/1990 Sb., nelze aplikovat ustanovení § 512 odst. 1 o.z. o podílu jednotlivých věřitelů na celkovém dluhu.

Pokud bylo podle ustanovení § 19 odst. 1 dříve platné vyhlášky č. 90/1984 Sb., o správě národního majetku, k účinnosti hospodářské smlouvy o převodu vlastnictví národního majetku třeba schválení příslušného ústředního orgánu státní správy (ministerstva), nelze za takové schválení považovat udělení tzv. "předběžného souhlasu" před uzavřením smlouvy.

U institutu právní pomoci záležejícího ve výkonu rozsudku cizího státu nepřipouští vnitrostátní právní řád České republiky postup bez smluvního podkladu jen na základě reciprocity ( § 384a tr.ř. ). Uznání rozsudku cizího státu na území České republiky je možné jen na základě platné mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána.

K postupu orgánů České republiky v trestním řízení po převzetí trestního stíhání z ciziny rozhodnutím Nejvyššího státního zastupitelství podle § 383a tr.ř.: V trestní věci, ve které došlo k převzetí trestního stíhání cizího státu na základě mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, nebo i bez smluvního základu jen na základě reciprocity Nejvyšším státním zastupitelstvím způsobem předpokládaným právním řádem České republiky ( § 383a tr.ř. ), je možno v řízení před soudem použít i důkazy, které byly v procesní formě provedeny a zajištěny v rámci trestního stíhání orgány cizího státu. Po převzetí trestního stíhání je nutno provést nové trestní řízení v tom směru, že se sdělí obvinění, vyslechne se obviněný a provedou další úkony přípravného řízení předpokládané trestním řádem České republiky. Důkazní řízení však není nutné provádět znovu jen proto, že důkazy nebyly provedeny a zajištěny orgány České republiky, ale orgány cizího státu před zahájením trestního stíhání v České republice.

1. Při rozhodování o zápisu družstva, vznikajícího vyčleněním podle ustanovení § 29 zákona č. 72/1994 Sb., do obchodního rejstříku, musí rejstříkový soud zkoumat, zda bylo platně rozhodnuto o vyčlenění družstva. V rámci tohoto zkoumání musí též zjišťovat kolika budov, popřípadě domů, se vyčlenění týká, kolik je v každé z těchto budov bytů a nebytových prostorů a kolik nájemců nebo vlastníků těchto bytů či nebytových prostorů je členy družstva, ze kterého se zapisované družstvo vyčleňuje. Dále musí zjistit zda je pro každou jednotlivou budovu splněna podmínka písemného souhlasu nejméně dvou třetin členů družstva.

2. Ustavující členské schůze družstva, vznikajícího podle ustanovení § 29 zákona č. 72/1994 Sb., se nemusí zúčastnit všechny osoby, které vyjádřily souhlas s vyčleněním, postačí účast splňující podmínku podle ustanovení § 221 odst. 3 obch. zák. a k přijetí usnesení je nutný souhlas většiny přítomných. Členy vyčleňovaného družstva se potom stávají všichni členové původního družstva, kteří jsou nájemci nebo vlastníky bytů nebo nebytových prostorů v budovách, kterých se vyčlenění týká, bez ohledu na to, zda projevili s vyčleněním souhlas.