Rok 1973

Zákonný znak trestného činu neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 3 písm. b) tr. zák., že pachatel

Náhradu ztráty na starobním důchodu je třeba ve smyslu ustanovení § 496 o. z. posoudit podle ustanovení § 445 až § 447 o. z. o náhradě ztráty na výdělku.

K převzetí záruky za dovršení nápravy odsouzeného a k žádosti o jeho podmíněné propuštění podle § 6 odst. 1 tr. ř. je oprávněna jednak společenská organizace (uvedená v § 4 odst. 1 tr. ř.), působící na pracovišti, kde odsouzený pracoval v době, kdy došlo k jeho odsouzení, jednak i společenská organizace působící na pracovišti, kde odsouzený po dobu výkonu trestu pravidelně po delší dobu pracoval, v obou případech za předpokladu, že odsouzený bude na některém z těchto pracovišť i po svém podmíněném propuštění nadále pracovat. To platí i o JZD a o výrobních družstvech, u nichž odsouzený pracoval ve výkonu trestu.

Posoudit, zda je nebo není poskytnutí služby v mezích provozních možností organizace (§ 224 odst. 2 o. z.), je třeba i se zřetelem na to, bylo-li prokázáno splnění povinnosti organizace poskytující služby vytvářet předpoklady pro jejich poskytování tak, aby společensky odůvodněné požadavky občanů byly řádně a plynule uspokojovány (§ 233 o. z.).

Náčelník nápravně výchovného ústavu je stranou v řízení o podmíněném propuštění, jen když podal návrh na podmíněné propuštění odsouzeného. Toto jeho postavení strany v uvedeném řízení končí pravomocným rozhodnutím o podmíněném propuštění. V řízení o tom, zda se podmíněně propuštěný osvědčil nebo zda se vykoná zbytek trestu, nemá náčelník nápravně výchovného ústavu postavení strany.

Nesložil-li soudem ustanovený znalec, který není zapsán v seznamu znalců (§ 7 zákona č. 36/1967 Sb.), před podáním posudku slib, nelze jeho posudek pokládat za znalecký posudek podle ustanovení § 125 a § 127 odst. 1 o. s. ř. Proto v řízení o věci, v níž rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí ustanoveného znalce, jde o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pokládal-li soud za znalecký posudek a výpověď znalce i úkony ustanoveného znalce, který znalecký slib dosud nesložil.

Ustanovení § 61 odst. 2 tr. zák. sleduje to, aby dosažený stupeň nápravy byl posuzován nejen podle chování odsouzeného a jeho poměru k práci ve výkonu trestu, ale též se zřetelem k tomu, zda se odsouzený zbavil všech záporných vlastností a sklonů, které vedly k trestnému činu, pro nějž byl odsouzen, a zda se podmínkám a požadavkům výkonu trestu nepřizpůsobil jen formálně. Závažnost spáchaného trestného činu, stejně jako skutečnost, do které nápravně výchovné skupiny je odsouzený zařazen, je nutno hodnotit v souvislosti s otázkou, zda vzorné chování odsouzeného ve výkonu trestu a jeho poměr k práci, který se jeví jako poctivý, je výrazem jeho skutečného polepšení, a zda tedy je možno od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život pracujícího člověka. Proto je nutno při hodnocení závažnosti trestného činu ve smyslu § 61 odst. 2 tr. zák. vycházet obdobně z kritérií uvedených v ustanovení § 3 odst. 4 tr. zák., a to v rozsahu potřebném pro účely podmíněného propuštění.