Rozhodnutí ve věcech trestních

K výkladu ustanovení § 88 odst. 1 alinea 2, odst. 2 písm. b) tr. zák.

K výkladu zákazu pobytu podle § 23 tr. zák. spr.

1. Zákaz pobytu podle § 23 tr. zák. spr. jest za podmínek v tomto ustanovení uvedených vyslovit nejen u třídních nepřátel, jejichž záporný postoj k lidově demokratickému řádu vyplývá z jejich třídní příslušnosti k třídě za kapitalismu vládnoucí, nýbrž i u deklasovaných živlů, které jsou svým parasitním způsobem života nebezpečím pro budovatelské úsilí pracujícího lidu.

2.§ 23 tr. zák. spr. omezuje zákaz pobytu na určité místo, t. j. určitou obec (město) nebo více obcí (měst) spolu teritoriálně souvisících.

3. § 23 tr. zák. spr. nevylučuje, aby zákaz pobytu byl vysloven na určitý čas. (dočasný zákaz pobytu).

Zjistí-li soud, že manko v prodejně socialistického obchodu bylo způsobeno tím, že dvě prodavačky se dopustily v prodejně rozkrádání jednak společně, jednak každá sama bez součinnosti druhé, může je podle § 164 tr. ř: a § 340 obč. zák. uznat povinnými k náhradě škody rukou společnou a nerozdílnou jen co do částky, odpovídající škodě, kterou způsobily společným rozkrádáním. Jinak odpovídá každá z pachatelek samostatně jen za škodu způsobenou trestným činem, který spáchala sama.

Byl-li za sbíhající se trestný čin úmyslný a trestný čin spáchaný z nedbalosti nebo přestupek uložen úhrnný trest dočasného odnětí svobody převyšující dva roky, vysloví soud ztrátu čestných práv občanských (§ 43 odst. 1 tr. zák.), jestliže by v daném případě trest dočasného odnětí svobody převyšující dva roky byl přiměřený za samotný úmyslný trestný čin vzhledem k jeho závažnosti, tedy i kdyby nebyl pachatel uznán zároveň vinným též trestným činem spáchaným z nedbalosti nebo přestupkem.

Byl-li obviněný odsouzen k trestu dodatkovému vyměřenému k jinému dříve uloženému trestu, je pro otázku, zda uplynula doba podmiňující podle § 67 tr. zák. možnost zahlazení odsouzení, rozhodný úhrn (součet) obou trestů, t. j. trestu dodatkového a trestu, k němuž byl dodatkový trest uložen.

O zahlazení odsouzení nutno rozhodovat vždy podle §§ 67 a 68. tr. zák. z r. 1950, i když jde o tresty uložené podle trestních zákonů dříve platných.

K otázce stupně nebezpečnosti trestného činu pro společnost, míry zavinění a důležitého obecného zájmu. Polehčující stejně jako i přitěžující okolnosti mají vliv buď na hodnocení osoby pachatele nebo i na míru zavinění a tím i na stupeň nebezpečnosti činu pro společnost.

Poškodený, ktorý svoje nároky vzniknuté z trestného činu neuplatnil v prípravnom konaní alebo v konaní pred súdom prvej stolice, nemôže už platne dosiahnúť výrok odvolacieho súdu o svojich nárokoch tým, že by ich uplatnil až v odvolacom konaní. Skutočnosť, že trestný súd o nárokoch poškodeného podľa § 164 ods. 1 alebo 2 tr. por. nerozhodol, znamená z hľadiska § 196 tr. por. pre obvineného výhodu.