Archiv Sbírky

Zabrání náhradní hodnoty, která v době rozhodování náleží jiné osobě než pachateli, tj. zúčastněné osobě, podle § 102 ve spojení s § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku nebrání skutečnost, že náhradní hodnotu tato osoba nabyla před tím, než pachatel spáchal trestnou činnost, neboť je zabírána věc, která k ní nemá žádný vztah.

Za dohodu o mimosoudním jednání ve smyslu ustanovení § 647 o. z. je třeba považovat právní jednání, z něhož vyplývá shodná (oboustranná) vůle stran vést jednání o určitém právu nebo o okolnostech jej zakládajících, jehož cílem je vyřešit situaci jinak než podáním žaloby k soudu. Taková dohoda může být uzavřena nejen výslovně, ale i jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoby chtěly projevit.

Uzavření dohody o mimosoudním jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nemá vliv na původní délku dvouměsíční prekluzivní lhůty k podání žaloby o neplatnost rozvázání pracovního poměru (§ 72 zák. práce), která v době této překážky neběží (nezačne běžet) a jejíž běh pokračuje až po odpadnutí překážky tím, že zaměstnavatel nebo zaměstnanec výslovně odmítne v mimosoudním jednání pokračovat; zbývá-li po odpadnutí překážky méně než 5 dnů do uplynutí lhůty, neskončí tato lhůta dříve než za 10 dnů ode dne, kdy začala znovu běžet.

Navrhovatel předběžného opatření skládá vždy jen jednu jistotu bez ohledu na to, kolik v návrhu na předběžné opatření učinil samostatných návrhů na uložení povinnosti.

Pokud obviněný před rozhodnutím odvolacího soudu uplatnil a následně vzal zpět námitku podjatosti členů jeho senátu, takže neumožnil rozhodnutí odvolacího soudu o této námitce, nejsou splněny podmínky dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř.

Pro účely posouzení přiměřenosti celkové délky řízení a případně výše přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou posuzovaného exekučního řízení se nepřihlíží k následnému exekučnímu řízení vedenému pro vymožení pohledávky představované náhradou nákladů přiznanou v posuzovaném exekučním řízení povinnému.

Důvody pro případné navýšení částek zadostiučinění nad rámec daný stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněným pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, je nutno hledat jednak ve srovnání s aktuální judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, aby částky přiznávané českými soudy nepřestaly naplňovat minimální standard ochrany práv vyplývající z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a judikatury Evropského soudu pro lidská práva, jednak ve srovnání s částkami zadostiučinění přiznávanými českými soudy na náhradu jiných nemajetkových újem, nesvědčí-li i bez toho pro navýšení zadostiučinění, a to i základní částky za jeden rok řízení, potřeba spravedlivého rozhodnutí ve věci daná konkrétními okolnostmi případu, zvláště pokud se zjevně vymykají obvykle posuzovaným skutečnostem.

Škoda jako znak objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu podle § 210 odst. 2, odst. 4, odst. 5 písm. c) nebo odst. 6 písm. a) tr. zákoníku vzniká vyplacením pojistného plnění pojišťovnou v důsledku podvodného jednání pachatele. Proto neplatnost pojistné smlouvy nebo následné odstoupení poškozené pojišťovny od pojistné smlouvy a vznik práva na vrácení pojistného plnění nemá pro naplnění uvedeného zákonného znaku daného trestného činu žádný význam.

Skutečnost, že společnost s ručením omezeným ovládá fyzická osoba, jež je osobou blízkou (sourozencem) fyzické osoby, která ovládá akciovou společnost, nečiní ze společnosti s ručením omezeným toho, kdo akciovou společnost podstatně ovlivňuje; na právní jednání mezi akciovou společností a společností s ručením omezeným nelze jen proto pohlížet jako na právní jednání mezi osobami blízkými (§ 22 odst. 2 o. z.).