Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 1959, sp. zn. 1 Ec 60/59
Datum: 01.04.1959 Sp. zn.: 1 Ec 60/59 Nejvyšší soud
K výkladu vyhlášky SÚP z 15. února 1958, č. 15/1958 Ú. l.
Datum: 01.04.1959 Sp. zn.: 1 Ec 60/59 Nejvyšší soud
K výkladu vyhlášky SÚP z 15. února 1958, č. 15/1958 Ú. l.
Datum: 19.03.1959 Sp. zn.: 6 To 40/59 Krajský soud v Brně
Mechanický soudní postih řidičů motorových vozidel, kteří se provinili proti pravidlům silničního provozu, odporuje zásadám socialistické zákonnosti.
Soud je povinen při předběžném projednání obžaloby zkoumat, zda je procesním materiálem prokázána příčinná souvislost mezi porušením dopravních předpisů a výsledkem uvedeným v trestním zákoně.
Neměl-li řidič náležitě opatřeno vozidlo světly a došlo-li bez jeho zavinění k dopravní nehodě, zakládá jeho jednání přestupek proti ochraně silničního provozu, na jehož postih postačuje projednání dopravním inspektorátem.
Datum: 21.10.1958 Sp. zn.: 19 Co 731/58 Krajský soud v Praze
Účastník smlouvy o směně bytu podle §§ 32 a násl. zák. č. 67/1956 Sb., o hospodaření s byty, se nemůže domáhat dodržení dohody o směně bytů ani podpisu takové dohody.
Datum: 10.04.1959 Sp. zn.: 4 Tz 9/59 Nejvyšší soud
Nedostatek třídního rozboru věci má za následek, že soud nevystihne pravou povahu činnosti obžalovaných, což pak vede k nesprávnému posouzení zažalovaných skutků.
Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) devizového zákona jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku své bydliště, povinny nabídnout Státní bance československé ke koupi drahé kovy nejpozději do 10 dnů po nabytí. Nabytím devizových hodnot uvedených v cit. ustanovení nutno rozumět možnost faktické disposice s těmito hodnotami a nikoliv pouze nabytí vlastnictví. I osoba, která tedy dostane devizové hodnoty do své držby nebo detence - je povinna tyto hodnoty nabídnout do 10 dnů Státní bance československé. Neučiní-li tak a je-li tím způsobena devizovému hospodářství značná škoda, dopouští se trestného činu ohrožení devizového hospodářství podle § 145 tr. zák. jako přímý pachatel.
Neznalost ustanovení, na něž se odvolává ustanovení trestního zákona tak, že jejich porušen považuje za znak trestného činu (blanketní norma trestního zákona), není omylem skutkovým, nýbrž je omylem právním, a proto se takovou okolností není třeba zabývat z hlediska zavinění.
Neoprávněné obohacení jednotlivců spekulačními trestnými činy je v rozporu se zásadou socialistického odměňování podle vykonané práce a je i v příkrém rozporu s cíli sledovanými státním plánem rozvoje národního hospodářství předpokládajícím růst příjmů obyvatelstva v souladu s růstem produktivity práce. Při ukládání trestů za trestné činy spekulačního rázu je proto nezbytné zaměřit represi důsledně proti živlům z řad bývalých vykořisťovatelů, kteří jako nositelé buržoasní morálky trestnými činy spekulačního rázu působí demoralizujícím způsobem na své okolí. Při uvažování o účelu trestu nutno v takových případech vždy přihlížet i k výchovnému působení trestu na ostatní členy společnosti.
Právní posouzení činnosti obžalovaných podle přísnějších ustanovení zákona uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu o stížnosti pro porušení zákona má po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí obžalovaným účinek podle § 239 odst. 2 tr. ř. (§ 202 tr. ř.)
Datum: 28.03.1958 Sp. zn.: 21 Co 14/58 Krajský soud v Praze
K otázce manka v prodejně se samoobsluhou.
Datum: 14.04.1959 Sp. zn.: 5 Tz 14/59 Nejvyšší soud
Byla-li podaná žaloba soudem přijata, nemohla být již prokurátorem s právním účinkem vzata zpět, tedy ani doplňována a měněna, jak plyne zejména z ustanovení §§ 207 a 208 tr. ř. Proto nové projednání a přijetí takto změněné obžaloby je nepřípustné.
Uváží-li se, že způsobená škoda 12,40 Kčs, případně i zamýšlená vyšší škoda, zdaleka nemohla dosáhnout obvyklé hranice mezi přestupkem a trestným činem, jeví se předchozí odsouzení obžalovaného jako způsobilé odůvodnit - za předpokladu prokázaného úmyslu obohatit se na úkor majetku v socialistickém vlastnictví - pouze závěr o spáchání trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák., nikoliv však též zvlášť přitěžující okolnost podle § 245 odst. 2 písm. c) tr. zák. (§ 75 odst. 4 tr. zák.)
Datum: 16.01.1959 Sp. zn.: Cz 593/58 Nejvyšší soud
K výkladu § 18 zák. č. 55/1956 Sb.: Při novém vyměření důchodu starobního podle § 18 zák. č. 55/1956 Sb. nutno postupovat tak, že se důchod nově vyměří z nového průměrného ročního výdělku a určí se napřed jeho výše i příslušnost ke kategorii podle § 10 cit. zák. ke dni vzniku nároku na důchod starobní, tj. ke dni splnění obou skutkových podmínek podle § 9 cit. zák. a pak se důchod zvýší podle § 11 cit. zák.