Archiv Sbírky

Jestliže se pachatel v nepříčetnosti přivoděné požitím alkoholických nápojů dopustí více útoků, které by jinak zakládaly více trestných činů, všechny tyto jednotlivé útoky tvoří jeden trestný čin opilství podle § 186 tr. zák.

U mladého zaměstnance sociální škoda, která vznikla pracovním úrazem, není dána jen v rozdílu mezi dřívějším výdělkem a výdělkem v době po úrazu, nýbrž mezi dřívějším výdělkem a výdělkem, který by mohl zaměstnanec docílit, kdyby nebyl úrazem vyloučen z ukončení odborné průpravy.

Řidiče, který má účast na dopravní nehodě, pokud se bezohledně vzdálí z místa nehody aniž poskytne potřebnou pomoc osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví (§ 228 tr. zák.), nutno zpravidla postihovat přísnými nepodmíněnými tresty odnětí svobody a vedlejšími tresty zejména trestem zákazu činnosti - řízení motorových vozidel. 

Ztrátu čestných práv občanských (§§ 43, 44 tr. zák.) nelze uložit i když trest odnětí svobody převyšuje dva roky, pokud byl uložen za nedbalostní trestný čin, byť byl spáchán v souběhu s úmyslným trestným činem na který zákon stanoví horní hranici trestní sazby do dvou roků.

Zastavení trestního stíhání podle § 199 odst. 2 tr. ř. z důvodů uvedených v § 192 odst. 2 písm. a) tr. ř. a předání věci k projednání kolektivu pracujících odpovídá usnesení IV. Všeodborového sjezdu zejména pokud jde:

1. o soustavné posilování výchovné a organizátorské práce odborové organizace mezi pracujícími,
2. o vedení pracujících k socialistickému poměru k práci,
3. o opatření k upevnění pracovní kázně a ke zvýšení ochrany majetku v socialistickém vlastnictví,
4. o péči o zvyšování socialistického uvědomění,
5. o dodržování pracovně právních předpisů.

Kdy většinoví spoluvlastníci mohou účinně žádat o vyklizení menšinového spoluvlastníka ze společného rodinného domku (§ 135 obč. zák.). Při rozhodování o hospodaření se společným rodinným domkem musí soud přihlédnout k třídní příslušnosti účastníků i k zájmům společnosti.

K otázce odškodnění bolestného podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 208/1958 Ú. l.

Ustanovenie § 210 tr. zák. poskytuje trestnú ochranu len nárokom na výživu a zaopatrenie, ktoré vyplývajú zo zákona o rodinnom práve a nie iným nárokom. Dôvodom zvláštnej trestnej ochrany vyživovacích nárokov opierajúcim sa o rodinné právo, je v prvom rade záujem a starostlivosť štátu o rodinu, ktorá už podla ustanovenia §§ 10, 11 Ústavy 9. mája je pod zvláštnou ochranou štátu.