Archiv Sbírky

Ustanovením § 238 tr. zák. o trestnom čine narušovania domovej slobody je chránený užívatel bytu proti komukolvek.

Podmínkou pro založení odpovědnosti podle § 5 odst. 1 zák. č. 71/1958 Sb. je existence písemného potvrzení, jímž je jasně označen předmět, který byl zaměstnanci svěřen, a který obsahuje potvrzení převzetí předmětu zaměstnancovým podpisem. Předání opisů výstrojních lístků nestačí k založení odpovědnosti podle § 5 odst. 1 cit. zákona. Rozhodoval-li krajský soud ve věci po 1. dubnu 1964, měl určit úroky z prodlení za dobu od 1. 4. 1963 3 % za rok.

Trestní soud při rozhodování o povinnosti obviněného nahradit poškozenému škodu, způsobenou trestným činem, musí použít všech příslušných hmotně-právních předpisů občanského práva. Při posuzování výše bolestného bude zpravidla nutné provést důkaz posudkem znalce-lékaře o skutečné, stavu věci odpovídající, výši bolestného. Při rozhodování o povinnosti obviněného nahradit poškozenému bolestné je nutno přihlížet ke spoluzavinění poškozeného (§ 441 obč. zák.). K rozhodnutí o uplatňovaném nároku na náhradu nákladů léčebné péče podle § 22 zák. č. 150/1961 Sb. příslušným okresní národní výbor a nikoli soud. (Nyní upraveno zákonem č. 33/1965 Sb.).

Pro rozhodování o vrácení přeplatku na pracovních příjmech státního zaměstnance není za trvání pracovního poměru dána pravomoc soudu. Při rozhodování o vrácení přeplatku nutno zkoumat, zda příjemce pobíral přeplatek v dobré víře.

Vzdá-li se obviněný výslovně opravného prostředku, nemůže pak podat opravný prostředek ani prostřednictvím svého obhájce. Obhájce může podat odvolání i proti vůli obviněného, je-li obviněný nesvéprávný.

Pojem uživatel nemovitostí podle § 23 zák. č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), nelze ztotožňovat s pojmem uživatele bytových či nebytových místností podle třetí částí obč. zák. č. 40/1964 Sb.K výkladu §§ 206 odst. 2, 212 o.s.ř.

Ustanovení § 76 tr. zák. tím, že ukládá, aby trestem byla především zabezpečena výchova mladistvého pachatele v řádně pracujícího člověka se zřetelem k jeho osobním vlastnostem, k jeho rodinné výchově a prostředí, z něhož pochází, dále rozvádí hlediska účelu trestu uvedená v ustanovení § 23 odst. 1 tr. zák. Je proto nezbytné, aby § 76 tr. zák. byl chápán jako doplňující ustanovení § 23 tr. zák., zdůrazňující výchovné cíle trestu u mladistvých, přičemž podrobně stanoví, které okolnosti nutno zjišťovat a hodnotit, aby soud mohl uložit trest odpovídající v konkrétním případě výchovnému účelu trestu u mladistvého.