Datum: 29.04.1964 Sp. zn.: XXXXXXXXXXX Nejvyšší soud ČSSR
Datum: 31.07.1963 Sp. zn.: 2 Cz 43/63 Nejvyšší soud ČSSR
Odpovědnost za úraz příslušníků ozbrojených sil - vojáků základní služby a vojáků v záloze, k němuž došlo v době osobního volna vojáka (čl. 194 Řádu vnitřní služby ozbrojených sil ČSSR), kdy se voják věnuje osobním zálibám, odpočívá, vyřizuje si korespondenci apod.
Datum: 15.03.1962 Sp. zn.: 6 Co 101/62 Městský soud v Praze
Jde o případ § 80 odst. 2 zák. č. 55/1956 Sb., i když manžel navrhovatelky, který zahynul následkem fašistické persekuce v době nesvobody, byl prohlášen za mrtva až v r. 1958; vznik nároku na vdovský důchod nelze tu posuzovat podle § 80 odst. 1 a § 37 cit. zák., ale podle § 3 odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb.
Datum: 27.05.1963 Sp. zn.: Co 8/63 Krajský soud v Praze
Jde-li o příkaz k vyklizení z důvodu § 55 a) cit. zák., je soud oprávněn přezkoušet z hlediska § 43 odst. 3 zákona o hospodaření s byty zákonné podmínky uplatněného důvodu pro vydání příkazu k vyklizení.
Datum: 11.06.1963 Sp. zn.: 3 Cz 38/63 Nejvyšší soud ČSSR
Nebyl-li splněn základní účel osvojení, jímž je nahradit nezletilému dítěti chybějící rodinné prostředí, nemůže soud osvojení vyslovit. Tak je tomu zejména v případě, kdy osvojitel, který je druhým manželem matky dítěte, nesdílí s matkou dítěte společnou domácnost a dítě je vychováváno v rodinném prostředí své matky, resp. jejích rodičů.
Datum: 05.03.1963 Sp. zn.: 6 Co 86/63 Městský soud v Praze
Ustanovení § 55 zákona o hospodaření s byty nelze použít pro poměr druha a družky. Jestliže mezi nájemcem (nájemkyní) bytu a podnájemníkem (podnájemnicí) vznikne poměr druha a družky, stává se podnájemník příslušníkem domácnosti podle § 84 zákona o hospodaření s byty a přestává být podnájemníkem, skončí-li mezi nimi poměr druha a družky podnájemní poměr neobživne, nedojde-li o tom mezi nimi k dohodě a neudělí-li ONV k tomuto podnájemnímu poměru souhlas.
Datum: 05.12.1962 Sp. zn.: 5 Co 556/62 Městský soud v Praze
Utrpěl-li pracovní úraz brigádník při práci v zemědělství, odpovídá za škodu vzniklou při výkonu brigády nebo v přímé souvislosti s ním, podnik, jehož zaměstnancem brigádník je, jde-li o brigádu organizovanou podnikem, závodním výborem ROH základní organizace nebo orgánem jiné společenské organizace v rámci patronátní činnosti. Vykonával-li však brigádník práce v zemědělství na základě svého individuálního závazku, odpovídá za pracovní úraz zemědělský podnik, pro který brigádník v době pracovního úrazu pracoval.
