Archiv Sbírky

Ustanovení § 213 odst. 1, odst. 2 tr. zák. je ustanovením navazujícím na § 20 písm. a) zák. o MLS o provinění proti rodinným vztahům a zájmům zdravého vývoje mládeže. Rozdíl mezi těmito dvěma ustanoveními je ve stupni nebezpečnosti jednání pachatele pro společnost. O trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 nebo odst. 2 tr. zák. půjde proto tehdy, jestliže neplnění zákonné vyživovací nebo zaopatřovací povinnosti nebo vyhýbání se takové povinnosti bude soustavné a po delší dobu trvající. V ostatních případech půjde o citované provinění.

Tvoří-li účet dlužníka u peněžního ústavu jen autorské honoráře, jde o nároky, jaké má na mysli § 58 autorského zákona, a proto exekuce na nároky na autorskou odměnu může postihnout jen jednu pětinu dlužníkovy pohledávky.

Ustanovení § 137 odst. 1 tr. zák. je ustanovením navazujícím na § 16 odst. 2 zák. o MLS, jestliže pachatel škodu na majetku v socialistickém vlastnictví způsobí jednáním, které svědčí o jeho neodpovědném postoji k takovémuto majetku. Proto v takovýchto případech pod zákonným znakem "větší škodu" § 137 odst. 1 tr. zák. je nutno rozumět škodu převyšující částku 5000,- Kčs.

Pre žalobu, ktorou sa (§ 152 odst. 1 a 2 obč. zák.) domáha vlastník, vydania vecí, je zákl. predpokladom, aby žalobca preukázal, že je vlastníkom vecí, o ktoré v konaní ide. Jednotlivé veci musia byť v rozsudku popísané tak, aby ich bolo možno presne identifikovať. Súd môže rozhodnúť iba o návrhu účastníkov. Ak žalobca dal žalovanej možnosť, aby sa zbavila povinnosti, ktorá jej bola uložená rozsudkom, iným plnením, s ktorým by žalobca bol ochotný sa spokojiť na miesto pôvodného plnenia a doložka tohto obsahu je zahrnutá aj do výroku rozsudku, môže oprávnený viesť exekúciu len pre plnenie, ktoré bolo predmetom tohto konania. V takom prípade sa súd obmedzí iba na zistenie, či je zmena v plnení záväzku daná do dispozície účastníka, ktorý ju navrhuje a či jej nebráni ust. § 36 obč. zák. V prípade však, že by sa žalobca domáhal náhr. plnenia v peniazoch pre prípad, že by pôvodné plnenie in natúra nebolo možné, je povinnosťou súdov, aby skúmali nielen základ nároku, ale i jeho výšku.

Ustanovenie § 79 ods. 1 tr. zák. o znížení trestných sadzieb u mladistvých na polovicu sa týka iba trestu odňatia slobody. Preto uloženie peňažného trestu mladistvému pod hranicu 500,- Kčs stanovenú § 53 odst. 1 tr. zák. je neprípustné.

Soud nemůže zrušit z podnětu ředitelství dětského domova ústavní výchovu dítěte jen proto, že toto ukončí školní docházku a nemůže být nadále v dětském domově tohoto typu umístěno. Není-li převýchova dítěte dosud skončena, nebo je-li rodinné prostředí, do kterého by se dítě vrátilo tak závadné, že by ohrožovalo zdravý duševní i tělesný a mravní vývoj dítěte, pak nelze ústavní výchovu zrušit.

Jednání řidiče, který v podnapilosti řídil osob. automobil na frekvent. ulicích tak, že nakonec havaroval, přičemž byla jedna osoba usmrcena a dalším dvěma způsobena těžká újma na zdraví, je nutno posoudit jako tr. čin ublížení na zdraví (§ 224 odst. 1, a 2) s tr. činem opilství (§ 201 tr. zák.). Takový čin nelze považovat za tr. čin menší nebezpečnosti pro společnost. Nabídne-li spol. organ. nebo JZD v takovém případě podle § 4 odst. 1 tr. ř. převzetí záruky za převýchovu obviněného, nemůže soud podle § 58 odst. 1 písm. b) tr. zák. tuto nabídku přijmout a obviněnému v důsledku toho výkon uloženého trestu odnětí svobody podmíněně odložit. Vázanost soudu žalobním návrhem podle § 220 odst. 1 tr. ř., pokud jde o vymezení skutku neznamená, že by soud neměl skutek v žalobním návrhu nepřesně popsaný ve výroku rozsudku upřesnit tak, aby vystihoval správně stav věci, samozřejmě za předpokladu, že se tím podstata skutku nezmění.