Sešit č. 8/1957

Zruší-li nejvyšší soud rozsudkem na základě stížnosti pro porušení zákona rozhodnutí soudu (prokurátora) první stolice a nařídí tomuto anebo jinému soudu (prokurátoru), aby věc (v první stolici) znovu projednal a rozhodl, je právním názorem nejvyššího soudu vázán nejen soud (prokurátor) rozhodující znovu v první stolici, ale i soud (prokurátor) rozhodující v druhé stolici.

Směrnice o nutnosti přísného postihu pachatelů rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví z řad třídních nepřátel, recidivistů, deklasovaných živlů, překupníků, přechovávačů, spekulantů, osob, které rozkrádají, ač jsou svým zaměstnáním povolány střežit socialistické vlastnictví, jakož i osob, které k rozkrádání zneužívají svého postavení veřejného činitele.

1. V případě, že proti obviněnému jest vzneseno obvinění z více trestných činů, na něž stanoví zákon tresty odnětí svobody, jichž horní hranice nepřevyšuje pět let, i když na dva nebo více z nich stanoví trest s horní hranicí pěti let, nemusí mít obviněný z tohoto důvodu obligatorně obhájce ani ve stadiu vyšetřování (§ 181 tr. ř.), ani před soudem pro případ přijetí obžaloby pro takové trestné činy (§ 217 odst. 3 tr. ř.).

2. Jestliže je podána na obviněného obžaloba pro skutky, které obžaloba označuje jako trestné činy, na které zákon stanoví tresty odnětí svobody, jichž horní hranice nepřevyšuje dvě léta, i když dva nebo více z nich jsou ohroženy trestem s horní hranicí dvou let, není nutno z tohoto důvodu obžalobu u soudu předběžně projednat [§ 196 odst. 1 písm. a) tr. ř.].