Sešit č. 2/1959

Dohoda o delimitácii uzavretá medzi delimitovaným podnikom a podnikom nastupujúcim určuje v otázke prevzatia zamestnancov len úpravu právnych vzťahov medzi doterajším a nastupujúcim zamestnávateľom. Podľa nej môže teda vzniknúť len záväzok nastupujúceho podniku voči delimitovanému podniku, že prevezme do zamestnania v rozsahu a za podmienok výslovne ujednaných určitých jeho zamestnancov. Uskutočnenie tohto prechodu zamestnancov do nového zamestnania, pokiaľ tu niet iného právneho predpisu, vyžaduje však zánik doterajšieho a vznik nového pracovného pomeru u každého zo zamestnancov podľa predpisov o tom všeobecne platných.

Pro určení, zda jde o rodinný domek, jsou rozhodující jen ustanovení zákona č. 67/1956 Sb. a vyhlášky č. 57/1957 Ú. l. a nikoli ustanovení vyhlášky min. stavebního průmyslu č. 709/1950 Ú. l.

Otázku, zda jde o rodinný domek, musí si v každém případě vyřešit soud pro své rozhodnutí sám.

Sdělení stavebního úřadu, zda dům je domkem rodinným, má povahu pouhého dobrozdání, tedy důkazního prostředku, který soud volně hodnotí (§ 93 o. s. ř.); nejde o rozhodnutí podle § 21 vyhl. č. 57/1957 Ú. l., které by muselo být vydáno za účasti účastníků, jim doručeno a umožněn jim opravný prostředek.

Význam rozhodnutí národního výboru o přípustnosti zvýšení nájemného.

Projev nájemníka, jímž se zavazuje platit vyšší nájemné se zpětnou účinností, nelze vykládat odděleně od současného projevu, že je bude platit v určitých splátkách.

Výše nájemného z provozních místností v budovách socialistického sektoru může být stanovena toliko způsobem připuštěným ve vyhlášce ministerstva vnitra č. 344/1952 Ú. l., o nájemném z provozních místností v budovách socialistického sektoru, tj. buď dohodou stran, při níž jsou ovšem strany vázány hledisky stanovenými citovanou vyhláškou (pokud nejde o výjimky připuštěné v § 5 cit. vyhlášky), nebo rozhodnutím ONV vydaným na žádost kterékoliv strany.

Ustanovenie § 12 zák. č. 63/1951 Zb., podľa ktorého osoba zodpovedná podľa tohto zákona zodpovedá vždy za zavinenie osoby v prevádzke užitej, nie je možné chápať tak, že táto osoba zodpovedá aj vtedy, kedy podľa § 2 odst. 2 cit. zák. bola zodpovednosti sprostená.

Kedy prevádzateľ zodpovedá za tzv. jazdy "na čierno" svojho riadiča.

Otázku, zda při splnění podmínek uvedených v § 30 odst. 1 tr. zák. je možno v konkrétním případě uložit trest odnětí svobody pod dolní hranici zákonné trestní sazby, je třeba řešit v souvislosti s okolnostmi rozhodnými pro výměru trestu vůbec, tj. s okolnostmi uvedenými v § 19 odst. 1 tr. zák. a s přihlédnutím k účelu trestu uvedenému v § 17 odst. 1 tr. zák. Především je třeba se zabývat hodnocením stupně společenské nebezpečnosti trestného činu spekulace v nynějším období dovršování výstavby socialismu v naší vlasti, neboť zdrojem spekulace je třídní morálka buržoazie a maloburžoazie, projevující se ve snahách žít parazitním způsobem života i v podmínkách socialistické ekonomiky.

U pachatele, příslušníka dělnické třídy, dosud netrestaného, který jinak vede řádný život pracujícího člověka, nutno vždy zkoumat, zda ke splnění účelu trestu ve smyslu § 17 odst. 1 tr. zák. nepostačí především trest nápravného opatření nebo trest podmíněný místo krátkodobého nepodmíněného trestu odnětí svobody. Při hodnocení způsobu života obžalovaného je soud povinen přihlížet i k jeho zásluhám při výstavbě socialismu.