Sešit č. 2/1957

Spočívanie konania podľa § 421 o. s. p. môže nastať len vtedy, keď neustanovivší sa účastníci boli riadne predvolaní.

Cenou věci odcizené, zpronevěřené nebo jinak rozkradené z odbytové organisace výrobního odvětví nebo jiných podniků uvedených v § 2 zák. č. 73/1952 Sb. (o dani z obratu) nutno rozumět cenu včetně daně z obratu (resp. cenu maloobchodní). Rozkrádání takové věci zakládá pouze trestný čin rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. a), b) nebo c) tr. zák. a ne též trestný čin zkrácení a ohrožení daně podle § 148 tr. zák.

Každá disposice se svěřenou věcí proti příkazu svěřovatele nemůže být považována za trestný čin rozkrádání [§ 245 odst. 1 písm. b) tr. zák.] nebo za zpronevěru (§ 248 tr. zák.). Ovšem takovou protiprávnou disposici svěřeným majetkem, která maří základní a podstatný účel svěření, zejména znemožňuje-li se tím svěřiteli trvale navrátit věc původnímu jejímu určení, nutno považovat za nakládání se svěřenou věcí jako s vlastní ve smyslu § 245 odst. 1 písm. b) nebo § 248 tr. zák.

Zmocní-li se pachatel cizí věci v úmyslu nakládat s ní jako s vlastní, takže se dopouští rozkrádání podle § 245 odst. 1 písm. a) tr. zák. nebo krádeže podle § 247 tr. zák. anebo kdo s cizí věcí, která mu byla svěřena, nakládá jako s vlastní, takže se dopouští rozkrádání podle § 245 odst. 1 písm. b) tr. zák. anebo zpronevěry podle § 248 tr. zák., nestává se beztrestným tím, že nahradí způsobenou škodu, a to bez ohledu na to, zda měl předem v úmyslu škodu nahradit anebo zda se k tomu teprve dodatečně rozhodl. Ustanovení § 64 tr. zák. o účinné lítosti u trestných činů majetkových neplatí.

Jestliže se pachatel vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 2 tr. zák. předpokládající úmysl pachatelův. Trestných činů zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 1 a podle § 210 odst. 2 tr. zák. by se pachatel dopustil tehdy, kdyby nejprve bez úmyslu vyhýbat se své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného, byť i z nedbalosti, po určitou dobu neplnil tuto povinnost, avšak později by se úmyslně vyhýbal jejímu plnění.

Podle vyšší trestní sazby je pachatel trestný za pokus též tehdy, jestliže měl v úmyslu způsobit těžší následek podmiňující použití vyšší trestní sazby, avšak tento těžší následek nenastal.

Zvláště přitěžující okolnost, že se pachatel dopustil trestného činu "jako člen spolčení" sice předpokládá předchozí spolčení ve smyslu § 166 tr. zák., musí k němu však přistoupit další skutečnost, že jde o spolčené, které má ráz organisované součinnosti zvyšující nebezpečnost trestného činu pro společnost (§ 75 odst. 4 tr. zák.).

Ak páchateľ z nedbanlivosti vec, ktorá bola získaná trestným činom spáchaným inou osobou, prevezme iba na to, aby túto vec predal, ide o prevedenie veci na seba v zmysle § 251 tr. zák.

O sprostredkovanie, beztrestné z hľadiska nedbanlivého podielnictva podľa § 251 tr. zák., by išlo vtedy, ak by páchateľ vec pochádzajúcu z trestného činu neprevzal, ale na žiadosť držiteľa veci by iba hľadal kupca, ktorý by vec kúpil.

Predseda JRD, hoci nemôže byť zodpovedný za hlasovanie jednotlivých členov pri členskej schôdzi JRD, je predsa z povahy svojej funkcie povolaný na to, aby riadne poučil a upozornil kolektívne orgány družstva na ich povinnosti a v prípade chybného alebo nezákonného ich postupu alebo rozhodnutia je povinný upozorniť na to dozorčie orgány, predovšetkým poľnohospodársky odbor rady ONV.