Sešit č. 9-10/1984

K niektorým ďalším otázkam uplatňovania ustanovení Zákonníka práce /1/ o zodpovednosti za schodok na zverených hodnotách, ktoré je pracovník povinný vyúčtovať /2/

Jestliže se soudu nepodařilo přes veškeré úsilí najít osobu, která by splňovala předpoklady pro ustanovení opatrovníkem občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům, a v důsledku toho přikročil k tomu, že tímto opatrovníkem ustanovil zařízení národního výboru (§ 27 odst. 3 o. z.), potom pro toto ustanovení opatrovníkem není rozhodná okolnost, zda v tomto zařízení jsou již vytvořeny všechny organizační předpoklady pro výkon funkce opatrovníka.

Rozhodl-li soud o povinnosti vyklidit byt, za nějž má být poskytnuta náhrada, uloží vždy splnění této povinnosti ve lhůtě, kterou ve výroku rozhodnutí stanoví a označí za začátek jejího běhu den, kdy bude tomu, kdo se má z bytu vystěhovat, vykonatelným rozhodnutím přidělen náhradní byt, popřípadě poskytnuto náhradní ubytování (§ 186 odst. 1 a 2 o. z. a § 160 odst. 3 o. s. ř.). Takový výrok soudního rozhodnutí není omezen jen na případy, o nichž zákon jmenovitě uvádí, že tu stačí poskytnout náhradní ubytování, a použije se i v případech, v nichž občanský zákoník předpokládá, že bude přidělen náhradní byt; o náhradě za vyklizovaný byt bude rozhodováno příslušným orgánem ve správním řízení podle okolností v době tohoto rozhodování (§ 48 a § 52 zákona č. 41/1964 Sb.).

Použití způsobu soudního výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu (§ 303 a násl. o. s. ř.) je možné jen v těch případech, má-li povinný zřízen buď běžný účet u České (Slovenské) státní spořitelny (jde-li o občana) nebo účet u Státní banky československé, popřípadě se souhlasem banky (§ 367 odst. 2 hospodářského zákoníku) u jiného peněžního ústavu (jde-li o organizaci).

Podepsal-li zůstavitel závěť alespoň svým příjmením, je tím splněna náležitost podpisu závěti podle ustanovení § 476 odst. 2 o. z., pokud o totožnosti podpisu zůstavitele nejsou žádné pochybnosti.

Uvedla-li zůstavitelka v závěti výslovně jen konkrétní nemovitost, jež má připadnout závětní dědičce, ale později tuto nemovitost prodala, takže v době smrti již nebyla její vlastnicí, nestává se takto určená osoba platně závětní dědičkou jiných věcí z tohoto dědictví. Nedostatek projevu vůle zůstavitelky o ustanovení téže osoby dědičkou ze závěti ohledně jiných věcí zůstavitelky nemůže být zhojen tím, že dědic ze zákona uznal vůli zůstavitelky v tom smyslu, že původně určené dědičce ze závěti připadne např. jiná nemovitost z dědictví.

Vzhledem k tomu, že občanský zákoník nestanoví, jak má být v závěti vyjádřeno ustanovení někoho dědicem, je třeba k doložení skutečné vůle pisatele závěti v pochybnostech zjišťovat vedle znění textu listiny i všechny okolnosti, za nichž byl projev vůle o ustanovení závětního dědice učiněn, lze-li z nich dovodit určitost projevu vůle zůstavitele.