Sešit č. 7-8/1990

Výtržnosti ve smyslu ustanovení § 202 tr. zák. je jednání, které závažným způsobem narušuje veřejný klid a pořádek a je pro ně typický zjevně neuctivý a neukázněný postoj pachatele k zásadám občanského soužití. Jde zpravidla o násilný nebo slovní projev takového charakteru, že hrubě uráží, vzbuzuje obavy o bezpečnost zdraví, majetku nebo výrazně snižuje vážnost většího počtu osob současně přítomných.

Naplňuje-li skutek pachatele znaky skutkové podstaty trestného činu znásilnění podle § 241 tr. zák. (resp. pokusu), která je speciální ve vztahu ke skutkové podstatě trestného činu vydírání podle § 235 tr. zák., nelze skutek pouze s ohledem na nižší stupeň nebezpečnosti pro společnost kvalifikovat jako trestný čin vydírání podle § 235 tr.zák.V případech, ve kterých jednání pachatele naplňuje formální znaky trestného činu znásilnění, avšak jeho skutkové okolnosti výrazně snižují stupeň společenské nebezpečnosti činu,je třeba zkoumat, zda není tento stupeň nepatrný ve smyslu § 3 odst. 2 tr.zák., resp. malý ve smyslu § 75 tr.zák. Pokud je na místě závěr, že tomu tak je, nemůže jít o trestný čin znásilnění, ani o jiný mírnější trestný čin.

II. Jestliže byl obviněný vyslechnut k dalšímu skutku předtím, než bylo pro tento skutek zahájeno trestní stíhání, nelze se po zahájení tohoto trestního stíhání a po vznesení obvinění spokojit s tvrzením obviněného, že v předchozí výpovědi vypovídal pravdivě a že se na tuto výpověď odvolává. Původní výpovědí totiž vzhledem k okolnostem, za nichž byla učiněna, nelze před soudem použít, neboť jde o důkaz absolutně neúčinný. Po zahájení trestního stíhání a vznesení obvinění pro další skutek je nutno obviněného znovu vyslechnout v souladu s příslušnými ustanoveními trestního řádu. To platí obdobně i pro výpověď svědka.

K výkladu znaků trestného činu poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 tr. zák.Dlužník, který prodá svůj majetek nebo jeho část a ze získaných prostředků uhradí jiné skutečné (nikoli fingované) pohledávky vůči sobě, se nedopouští trestného činu podle § 256 odst. 1 tr. zák., byť tímto jednáním zmaří nebo částečně zmaří uspokojení věřitele.Stejně je tomu, když dlužník prodejem svého majetku nebo jeho části pouze ztíží nebo oddálí uspokojení věřitele, jemuž zůstává možnost uspokojit svoji pohledávku z jiného dlužníkova majetku.

Rodič, ktorý odíde s maloletým dieťatom do cudziny proti vôli druhého z rodičov, porušuje jeho rodičovské práva a naplňa tak skutkovú podstatu trestného činu poškodzovania cudzích práv podla § 209 Tr. zák. Vzhladom na to, že odvedením dieťaťa do cudziny zároveň vykonáva svoje rodičovské práva, nemôže sa dopustiť trestného činu zavlečenia do cudziny podla § 233 Tr.zák., pokial vôči dieťatu, schopnému prejaviť svoju vôlu, nekoná s použitím násilia alebo lsti.

Pro řešení otázky, který z více trestných činů je nejtěžší ve smyslu § 21 odst. 2 tr.ř. o místní příslušnosti soudu, je rozhodující trestní sazba zakotvená v příslušném ustanovení zvláštní části trestního zákona, a nikoli sazba modifikovaná podle § 42 tr. zák. o ukládání trestů zvlášť nebezpečným recividistům.

Pre riešenie otázky príslušnosti vyššieho vojenského súdu vykonávať v prvom stupni konanie o trestných činoch funkcionárov ČSLA, pre ktorých bol určený (§ 17 odst. 2 Tr. por.), je podstatné, že musí ísť o velitela najmenej na úrovni velitela pluku, resp. náčelníka mu na roveň postaveného, Nie je rozhodujúca hodnosť, prípadne plánovaná hodnosť pre zastávanú funkciu.