Sešit č. 7-8/1965

Při stanovení výživného a v jeho rámci ošetřovaného (§ 103 zák. o rod.), určí soud výživné na každé dítě, do každého domova a pro každého z rodičů zvlášť, a potom stanoví ošetřovné. Solidarita závazku, plynoucího z vyživovací povinnosti není možná.

K výkladu znaků trestného činu zneužívání socialistického podnikání podle § 120 odst. 1 tr. zák. Předpokladem pro závěr, že se pachatel dopustil trestného činu nedovoleného podnikání podle § 118 tr. zák. je nutné zjištění, že prováděl soukromé výrobní nebo výdělečné podnikání ve větším rozsahu.

K výkladu pojmu obdobné trestné činy podle zákonů dříve platných ve smyslu čl. VII odst. 1 amnestie presidenta republiky ze dne 9. května 1965.

K trestu zákazu činnosti podle § 49 odst. 1 tr. zák.

II. Dospěje-li okresní soud při předběžném projednání obžaloby k závěru, že jednání obviněného nesplňuje zákonné znaky trestného činu, nemůže trestní stíhání zastavit podle § 188 odst. 1 písm. d) tr. ř., aniž by zkoumal, zda nejde o provinění nebo přestupek a zda není třeba věc podle § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř. postoupit k projednání příslušnému orgánu.

Při hodnocení recidivy pachatele z hlediska možnosti jeho nápravy musí soud přihlížet k povaze předchozí trestné činnosti, k odstupu doby od posledního odsouzení, k celkovému způsobu jeho života a k pohnutce jeho dalšího trestného činu, aby mohl učinit správný závěr o trestu ve smyslu ustanovení § 23 odst. 1, § 31 odst. 1, § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák.

Pokud devizový tuzemec kupuje od cizinců valuty, jedná proti předpisům o dev. hospodářství. Pro výpočet dev. škody rozhodné pro posouzení, zda jde o přestupek ve fin. hosp. podle § 14 písm. b) zák. č. 60/1961 Sb. nebo o tr. čin ohrožení dev. hosp. podle § 146 tr. zák., je rozhodující, jak devizový tuzemec s nezákonně nabytými valutami naloží. Pokud devizový tuzemec koupil cizozemské peníze za kurzovní hodnotu a pak je rovněž za kurzovní hodnotu nabídl Státní bance nebo směnil na jiném příslušném místě, (§ 5 odst. 2 vyhl. č. 6/1963 Sb.) nejde o trestný čin. Jestliže devizový tuzemec zaplatil cizinci za cizozemské peníze částku převyšující kurzovní hodnotu a pak je nabídl Státní bance nebo je směnil u míst k tomu příslušných, je dev. škodou pouze rozdíl mezi peněž. částkou, kterou by získal cizinec při legální směně a mezi částkou, která byla cizinci za cizí valuty vyplacena. V posledně uvedeném smyslu je třeba posuzovat vznik devízové škody pri protipr. vývozu česk. peněz do ciziny a jePubl.směnu za valuty.