Sešit č. 6/2009

I. Povinnost ústavu vykonávajícího zdravotnickou péči učinit oznámení soudu podle § 191a o. s. ř. se týká každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu, bez ohledu na důvody, pro něž tento souhlas nebyl dán. Lhůta 24 hodin stanovená v § 191a odst. 1 o. s. ř. je zachována jen tehdy, je-li zpráva ústavu soudu v této lhůtě doručena. II. Odpadnou-li důvody, pro něž bylo řízení zahájeno, je třeba je zastavit ve smyslu § 104 odst. 1 o. s. ř. Tak tomu bude např. tehdy, udělí-li umístěný dodatečně písemný souhlas se svým umístěním do ústavu nebo bude-li z ústavu propuštěn. Obdobně tomu bude i v případě úmrtí umístěného. Důvodem k zastavení zahájeného detenčního řízení není přeložení umístěného do jiného (dalšího) ústavu. Je-li umístěný takto přemístěn, znamená to, že z hlediska časového jeho umístění v ústavu bez jeho písemného souhlasu, resp. omezení ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem, trvá i nadále. Je-li po zahájení řízení umístěný přemístěn do ústavu, který je v obvodu jiného soudu, přichází v úvahu přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2, 3 o. s. ř. Současně je však třeba mít na zřeteli relativní krátkost lhůt pro rozhodnutí soudu podle § 191b odst. 4 o. s. ř. i pro rozsudek podle § 191d odst. 4 o. s. ř. Je proto nezbytné vhodnost tohoto postupu v každém individuálním případě bedlivě zvážit. III. O tom, že se usnesení podle ustanovení § 191b odst. 4 o. s .ř. nedoručuje umístěnému, soud rozhodne ve výroku tohoto usnesení. Odpadl-li důvod, pro nějž bylo řízení zahájeno (vedeno) až po té, kdy soud vydal rozhodnutí o přípustnosti převzetí (dalšího držení), které dosud nenabylo právní moci, popřípadě odpadl-li tento důvod v průběhu odvolacího řízení, nestačí jen zastavit řízení, ale je třeba i již vydané rozhodnutí zrušit. Ústavy vykonávající zdravotnickou péči nejsou účastníky řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče. Proto nejsou oprávněny podat dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 191b odst. 4 o. s. ř. IV. Lhůta tří měsíců určená soudu v § 191d odst. 4 o. s. ř. k rozhodnutí o tom, zda další držení umístěného v ústavu je přípustné a na jakou dobu, začíná běžet ode dne vydání (vyhlášení) usnesení, jímž soud vyslovil, že k převzetí umístěného do ústavu došlo ze zákonných důvodů. Uplynutí této lhůty, která je lhůtou pořádkovou, nebrání soudu v tom, aby rozhodl o přípustnosti dalšího držení umístěného v ústavu. V. Po vydání rozsudku o přípustnosti držení v ústavu vykonávajícím zdravotnickou péči postupuje soud tak, aby rozhodnutí o povolení dalšího držení vydal ještě před uplynutím doby uvedené v § 191e odst. 1 o. s. ř.

Řízení o neplatnost rozvázání pracovního (služebního) poměru duchovního církve nebo náboženské společnosti nelze zastavit pro nedostatek pravomoci soudů (§ 7 o. s. ř.) jen proto, že v něm nelze přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí příslušného orgánu církve nebo náboženské společnosti o odvolání duchovního z jeho funkce.

Trestní odpovědnost pachatele za uvedení nepravdivých údajů v případě trestného činu úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1 tr. zák. je dána nejen v případě, že pachatel takové údaje uvede (příp. je sdělí, poskytne, doloží apod.) v úvěrové smlouvě samotné, ale i tehdy, jestliže je úmyslně uvede, sdělí, poskytne nebo doloží v některém z tzv. pomocných dokumentů, které byly předloženy v průběhu procesu sjednávání smlouvy.

Pachatel „jiného lživě obviní z trestného činu“ ve smyslu ustanovení o trestném činu křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr. zák. zpravidla oznámením takového trestného činu některému z orgánů činných v trestním řízení, avšak může se tak stát i jiným způsobem (zprostředkovaně). Rovněž lživé obvinění z trestného činu, kterého se pachatel dopustí ve sdělovacích prostředcích (např. prostřednictvím periodického tisku), je prostředkem dostatečně způsobilým k zahájení úkonů příslušnými orgány trestního řízení k prověření toho, zda byl spáchán trestný čin a jakou osobou. Není přitom podstatné, zda k trestnímu stíhání křivě obviněného nakonec skutečně dojde, či nikoliv. Rozhodující je však zjištění, zda i v tomto případě pachatel jednal se záměrem, aby jím poskytnuté nepravdivé informace přivodily jinému trestní stíhání, nebo s tím byl alespoň srozuměn.

V případě, že předseda senátu soudu prvního stupně zjistí, že odvolání, které nesplňuje obsahové náležitosti popsané v ustanovení § 249 odst. 1 tr. ř., bylo podáno zjevně opožděně, nepostupuje podle ustanovení § 251 tr. ř., nýbrž předloží věc k rozhodnutí odvolacímu soudu.

Za obecné nebezpečí se považuje jednání pachatele, který ve stavu opilosti, jenž vylučoval jeho schopnost bezpečně řídit motorové vozidlo (v jeho krvi bylo v době jízdy více jak 2 promile alkoholu), řídil po pozemní komunikaci těžkou a rozměrnou jízdní soupravu (nákladní automobil s návěsem), přičemž pro způsob jeho jízdy, a to zčásti uskutečněné i po dálnici, byl charakteristický prvek živelnosti a neovladatelnosti spočívající v tom, že se soupravou se pohyboval přes oba jízdní pruhy, nebyl schopen udržet přímý směr jízdy, několikrát vyjel mimo vozovku a narazil do svodidel, jel v protisměru apod., takže z jeho jízdy hrozilo konkrétně a bezprostředně nebezpečí pro zájmy chráněné zákonem, neboť došlo též ke kolizím s jinými účastníky silničního provozu, a jen nahodilé, na jednání pachatele nezávislé okolnosti (např. pohotová reakce jiných řidičů, kteří se vyhnuli přímému střetu s vozidlem řízeným pachatelem) zabránily vzniku poruchy na těchto chráněných zájmech, když takové jednání pachatele lze pokládat za „jiné podobné nebezpečné jednání“ ve smyslu ustanovení § 179 odst. 1 tr. zák.

K dokonání trestného činu pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128c písm. c) tr. zák. se nevyžaduje, aby k žádosti pachatele o majetkový nebo jiný prospěch či k jeho přijetí za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě, muselo přistoupit i jednání spočívající v tom, že se pachatel skutečně zdržel podávání návrhů při veřejné dražbě. Není tedy nutné, aby se pachatel následně zúčastnil veřejné dražby a aby skutečně tímto způsobem ovlivnil její průběh.