Sešit č. 6/1996

Návrh na vydání rozsudku, aby soud přivolil k výpovědi nájmu bytu, a jeho odůvodnění, obsažené v návrhu na zahájení řízení v této právní věci, je procesním úkonem, který v sobě nezahrnuje bez dalšího zároveň výpověď nájmu bytu jako hmotněprávní úkon. Výpověď nájmu bytu může být obsažena v návrhu na zahájení soudního řízení o přivolení k výpovědi nájmu; doručením tohoto návrhu nájemci je výpověď nájmu účinná.

Ustanovení § 492 odst. 1, věta druhá, o.z. ve znění před jeho změnou, provedenou zákonem č. 509/1991 Sb., týkající se souhlasu podílových spoluvlastníků k převodu podílu, zůstalo v době do 1. 1. 1992 platným a účinným a nebylo dotčeno žádným zákonem, ani ústavním zákonem.

Oznámení zaměstnance, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel po neplatném rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době dále zaměstnával, je jednostranným právním úkonem zaměstnance, adresovaným zaměstnavateli, který ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu. Projev vůle zaměstnance tu může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl zaměstnanec projevit. Požadavek zaměstnance, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, není splněn, jestliže zaměstnanec podal u soudu jen žalobu o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Oznámení zaměstnance, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, nahrazuje jen taková žaloba, v níž pracovník uplatnil nejen neplatnost rozvázání pracovního poměru, ale také požadavek na náhradu mzdy ve smyslu ustanovení § 61 odst. 1 zák. práce.

Lhůta stanovená k tomu, aby byl u soudu podán opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu (tedy i rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o nároku na důchod), je lhůtou procesní (lhůtou stanovenou předpisem upravujícím soudní řízení). Proto se na tuto lhůtu vztahuje i ustanovení § 57 o.s.ř. o počítání běhu procesních lhůt.

Podle ustanovení § 250s o.s.ř. nejsou v oblasti správního soudnictví (kam patří i přezkumné řízení ve věcech důchodových) přípustné jiné opravné prostředky než odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně a dovolání proti rozhodnutím odvolacích soudů. Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že nelze napadnout návrhem na obnovu řízení rozhodnutí ve věcech důchodových. 1) 1) Srov. i rozhodnutí uveřejněné pod č. 3/1990 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

I když nárok na dávku zanikl, pokračuje její výplata až do doby, kdy se stane vykonatelným rozhodnutím o odnětí této dávky. Dávka náleží v dosavadní výši až do dne předcházejícího dni její nejbližší výplaty, která následuje po dni doručení rozhodnutí o odnětí této dávky.

Zákon č. 39/1993 Sb. zakládá v ustanoveních § 2 a 3 kompetenci okresních úřadů k zahájení jednak řízení o uložení pokuty ( § 2), zahajovaného z moci úřední, a jednak řízení o uložení povinnosti složit kauci ( § 3), zahajované na návrh oprávněné osoby. V řízení o uložení pokuty je účastníkem jen fyzická osoba, o jejíchž povinnostech se v řízení rozhoduje, tedy ten, jemuž má být pokuta uložena. Oprávněná osoba podle zákona č. 229/1991 Sb. má v tomto řízení postavení oznamovatele nebo svědka, ale není účastníkem řízení o uložení pokuty. V řízení o uložení povinnosti složit kauci je oprávněná osoba (ve smyslu ustanovení zákona č. 229/1991 Sb.) účastníkem řízení (srov. § 14 zákona č. 71/1967 Sb.). Žalobu podle ustanovení § 247 a násl. o. s. ř. může podat jen ten, kdo byl správním rozhodnutím zkrácen na svých právech, nikoli jen na svém zájmu