Sešit č. 5-6/1993

Postoupit věc jinému orgánu podle § 171 odst. 1 tr.ř. lze jen tehdy, když je věc dostatečně objasněna z hlediska, že stíhaný skutek není trestným činem,ale mohl by být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění. Orgán činný v trestním řízení po tomto zjištění však musí věc postoupit, nemůže dále pokračovat v trestním řízení a zjišťovat další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí o přestupku,např.odstraňovat pochybnosti o tom, zda se skutečně obviněný tohoto skutku dopustil.

Je-li orgánem činným v trestním řízení, který podle § 105 odst.l tr.ř. přibírá znalce do trestního řízení, soud,musí rozhodovat náležitě obsazen (§ 2 odst.9 tr.ř.). Proto přibírá-li znalce Krajský soud jako soud prvního stupně, musí o přibrání rozhodnout v senátu složeném ze dvou soudců, z nichž jeden je předsedou, a tří přísedících.

Je-li podání, jehož obsahem je opravný prostředek, opatřeno otiskem podacího razítka soudu prvního stupně s datem po uplynutí zákonné lhůty k podání opravného prostředku, musí soud druhého stupně vždy zkoumat, zda opravný prostředek nebyl podán v zákonné lhůtě, a to se zřetelem k okolnostem uvedeným v § 60 odst. 4 tr.ř.

Poškozený, ohledně kterého Krajský soud podle § 44 odst.2 tr.ř. rozhodl, že jeho účast nepřipouští, nemůže vykonávat žádná práva, která jinak náleží poškozenému. Nemá právo podat ani odvolání proti rozsudku, kterým nebylo rozhodnuto o uplatněném nároku na náhradu škody, a namítat, že výrok o náhradě škody chybí. Takové odvolání zamítne odvolací soud jako odvolání podané neoprávněnou osobou (§ 253 odst.l tr.ř.).

Samotná okolnost, že věc byla při přecběžném projednání obžaloby vrácena podle § 188 odst.l písm.e) tr.ř. prokurátorovi k došetření, není důvodem, aby trval i nadále důvod vazby podle § 67 písm.b) tr.ř. Má-li být dokazování doplněno jem znaleckým posudkem, není tu zpravidla obava, že by toto objaňování obviněný mohl mařit.

Soud předtím, než přijme podle § 73 písm.b) slib obviněného, že povede řádný život, zejména že se nedopustí trestné čínnosti a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží, musí pečlivě zvážit všechny okolnosti týkající se případu a osoby obviněného důležité z hlediska, zda je možno považovat slib za dostatečný. Skutečnosti, že škoda, již měl obviněný způsobit trestným činem, je velkého rozsahu, obviněný není výdělečně činný, je bez prostředků a trestné činnosti se měl dopouštět na různých místech republiky, výrazně zpochybňují takový slib.

Doba strávená ve vazbě, která byla po vyloučení řízení o některých trestných činech ze společného řízení a odsouzení obviněného za ně započítána podle § 38 odst. l tr.zák. do uloženého trestu odnětí svobody, se v původním dříve společném říuení vedeném o nevyloučených trestných činech nepočítá do doby trvání vazby uvedené v ustanovení § 71 odst. l tr.ř.