Sešit č. 5/1974

Zahrada přilehlá k rodinnému domku v souvisle zastavěné části obce (srov. § 4 odst. 4 vyhlášky č. 97/1966 Sb.) a sloužící k uspokojování osobních potřeb občana, která není určena a také neslouží k zemědělské výrobě, není zemědělským pozemkem ve smyslu ustanovení § 490 odst. 2 o. z., a to i když svou výměrou přesahuje 400 m2 (srov. § 200 odst. 1 o. z.).

Jsou-li podle smlouvy o převodu nemovitostí kupujícími oba manželé, pak musí smlouvu také oba podepsat. Nedostatek podpisu jednoho z kupujících manželů na listině smlouvy o převodu nemovitosti (srov. § 46 odst. 2 o. z.) není zhojen tím, že věc nabytá i jen jedním z manželů za trvání manželství ze společných finančních prostředků je předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů. V řízení o registraci takové smlouvy musí státní notářství dbát o odstranění uvedeného nedostatku smlouvy a přezkoumat také, zda se k registraci ohlášená smlouva svým obsahem nepříčí zákonu i z důvodu případného nedostatku souhlasu druhého manžela s právním úkonem (§ 145 odst. 1 o. z.). Souhlas jednotného zemědělského družstva se zcizením pozemku sdruženého ke společnému družstevnímu hospodaření (§ 23 odst. 2 zákona č. 49/1959 Sb.) není nahrazen rozhodnutím příslušného národního výboru o souhlasu ke smlouvě o převodu nemovitosti (§ 490 odst. 2 o. z.).

Došlo-li po zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů k dohodě o jeho vypořádání, podle níž připadne nemovitost z bezpodílového spoluvlastnictví do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, nedochází tu k převodu nemovitosti nebo její části, o němž by musila být uzavřena smlouva odpovídající ustanovením § 46 odst. 1 a § 134 odst. 2 o. z.

Objevení zůstavitelova majetku nebo dluhu po právní moci rozhodnutí, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, není důvodem obnovy řízení o dědictví (§ 24 not. ř.), nýbrž provedení dědického řízení o tomto nově objeveném majetku nebo dluhu (§ 47 not. ř.). Prohlášení o odmítnutí nebo neodmítnutí dědictví se vztahuje na celé dědictví po zůstavitelovi, tedy i na majetek nově objevený.

Důchody poskytované účastníkům odboje v nejnižší výměře podle ustanovení části osmé zákona č. 101/1964 Sb. (ve znění zákona č. 161/1968 Sb.) ani důchody z nich vyměřené nepodléhají zvláštní dani z důchodu, takže je nelze zahrnout do základu pro vyměření zvláštní daně z důchodu ani do úhrnu důchodů ve smyslu ustanovení § 64 odst. 2 zákona č. 101/1964 Sb. /1/ Ustanovení § 86 odst. 1 vyhlášky č. 102/1964 Sb. je třeba v souvislosti s ustanovením § 64 zákona č. 101/1964 Sb. vyložit tak, že je jím míněn souběh více důchodů, z nichž jeden nebo dva jsou tak nízké, že nedosahují zdanitelných částek podle tabulky zvláštní daně z důchodu (příloha č. 2 k citované vyhlášce).

Při zjišťování průměrného měsíčního výdělku podle ustanovení § 107c zákona č. 101/1964 Sb. /1/ se nevychází z výdělku pouze jednoho stejně kvalifikovaného pracovníka v povolání, jež účastník odboje dříve vykonával, nýbrž z výdělků, kterých dosahuje více takových pracovníků.

Dobou přípravy pro povolání ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 vyhlášky č. 102/1964 Sb. není jen doba učebního poměru, ale i přiměřená doba po skončení učebního poměru, kdy pracovník teprve získává potřebnou dovednost, zručnost, návyky a zkušenosti.