Sešit č. 4/1962

Důvodem snížení výživného není krátkodobý pobyt dítěte u rodiče, jemuž dítě nebylo svěřeno do výživy a výchovy.

K výkladu a použití § 16 odst. 1 tr. zák. Za účinnosti zákona č. 140/61 Sb. nelze svévolné opuštění práce považovat za trestný čin podle § 129, resp. § 130 tr. zák., pokud zaměstnanec sice poruší nebo nesplní svou důležitou povinnost plynoucí ze zaměstnání, avšak čin nemá za následek poruchu hospodářského provozu nebo hospodářské činnosti socialistické organizace ani takový činem nevznikla větší škoda. V případě, že podnik po odchodu obžalovaného normálně plnil plánované úkoly a potíže byly spojeny jen s tím, jak práci obžalovaného nahradit, nelze tyto těžkosti pokládat za poruchu v provozu nebo činnosti podniku. Jde pouze o provinění podle § 21 zák. č. 38/1961 Sb., resp. podle § 40 zák. č. 60/1961 Sb. Vytržení listů z občanského průkazu za účelem odstranění zápisu o navázání pracovního poměru zakládá trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 159 tr. zák. z r. 1950 nebo § 176 tr. zák.

V řízení o osvojení dítěte druhým manželem matky musí být předmětem šetření soudu i to, má-li druhý manžel matky, který zamýšlí osvojit její dítě, zákonnou vyživovací povinnost ke svým vlastním dětem. Soud v tomto případě přihlédne též k tomu, jaký vliv by mělo osvojení na vyživovací povinnost osvojitele k jeho vlastním dětem. Proto uváží, zdali zamýšlené osvojení je v souladu se zájmem společnosti, když dítěti, jež má být osvojeno, nechybí rodinné prostředí a je účastno výhod, plynoucích z toho, že žije v domácnosti matky a jejího druhé manžela.

K pojmu pracovního úrazu podle § 16 odst. 2 písm. a) zák. č. 55/1956 Sb.

Převzetí věcí odcizených ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví do prodeje není již trestné podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. z r. 1950 trestem odnětí svobody do 5 let, nýbrž jako podílnictví ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví podle § 134 odst. 1 písm. a) tr. zák., které je pro obžalovaného příznivější (§ 16 odst. 1 tr. zák.), neboť horní hranice trestu odnětí svobody činí tři léta. I návrh prokurátora na náhradu škody poškozenému musí být učiněn v době a způsobem uvedeným v § 43 odst. 2 tr. ř.

Postoupení věci mladistvého podle § 295 tr. ř. není podmíněné důvody delegace (§ 25 tr. ř.), nýbrž pouze zřetelem na prospěch a zájem mladistvého. Toto postoupení může se stát v každém stadiu trestního řízení. Není proto rozhodné, že příslušný okresní soud obžalobu přijal.

Při stanovení povinnosti k náhradě škody, kterou trestným činem zavinilo více pachatelů - vojáků v činné službě - je soud vázán služebním předpisem MNO, ev. zn. Zákl-3-3, čl. 51 písm. e), který nezná zásadu solidární odpovědnosti více viníků za zaviněnou škodu, ale uplatňuje princip odpovědnosti dělené, podle míry jejich zavinění. Předá-li vojenský řidič řízení služebního vozu, který je mu svěřen k výkonu služby, z nedbalosti neoprávněné osobě, která zaviní havárii, je třeba rozsah jeho odpovědnosti za vzniklou škodu hodnotit podle zásady stanovené v čl. 51 písm. c) předpisu MNO, ev. zn. Zákl-3-3. Jde totiž o škodu, která byla zaviněna vojákem z nedbalosti při výkonu služebních povinností. Rozsah odpovědnosti vojáka, který neoprávněně o své újmě převzal řízení vozidla, při jízdě s ním z nedbalosti havaroval a způsobil na něm škodu, je třeba posuzovat z hlediska čl. 51 písm. b) předpisu MNO ev. zn. Zákl-3-3. Jednání tohoto vojáka nelze totiž považovat za součást jeho služebních povinnosPub