Sešit č. 2/1974

I. Osoba pachatele a okolnosti případu mohou zvýšit stupeň nebezpečnosti činu pro společnost do té míry, že i odcizení věci v hodnotě nižší než 100 Kčs může být trestným činem. II. Více trestných činů (přečinů) je v souběhu jen potud, pokud mezi spácháním časově prvního z nich a časově posledního z nich nebyl vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující - byť nepravomocný - rozsudek za nějaký trestný čin (přečin). Činy spáchané po odsuzujícím rozsudku do doby jeho právní moci je nutno posoudit obdobně jako recidivu. III. I když poškozený neučinil návrh podle § 43 odst. 2 tr. ř., musí mu být soudem poskytnuta plná možnost uplatnění jeho práv uvedených v § 43 odst. 1 tr. ř. IV. Byl-li odvolacím soudem zrušen rozsudek jen ve výroku o trestu, nabývá výrok o vině právní moci vyhlášením rozhodnutí odvolacího soudu. Od tohoto dne běží, pokud jde o výrok o vině, lhůta uvedená v § 272 tr. ř.

I. Znakem skutkové podstaty přečinu proti pracovní kázni podle § 8 zák. č. 150/1969 Sb. je existence pracovního poměru založeného pracovní smlouvou odpovídající zákonným předpisům. /1/

Při zkoumání odpovědnosti pachatele, který je v konečné fázi alkoholismu, za trestné činy spáchané v opilosti, je nutno rozlišit dvě otázky: a) schopnost pachatele odolat požívání alkoholických nápojů, tedy otázku míry jeho závislosti na alkoholu, jež má význam pro dobu před požitím alkoholických nápojů a v průběhu jejich požívání b) otázku míry jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti v době činu. První z uvedených dvou otázek je rozhodná pro posouzení, zda se pachatel přivedl do stavu nepříčetnosti zaviněným požitím alkoholických nápojů ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zák. Druhá otázka má význam pro posouzení příčetnosti pachatele a jeho trestní odpovědnosti podle § 12 odst. 1 tr. zák.

Pověřený pracovník soudu není oprávněn v žádném případě povolovat splácení peněžitého trestu. Není k tomu oprávněn ani v řízení trestném, ani v řízení občanskoprávním. Povolit splácení peněž. trestu je oprávněn pouze předseda senátu v trestním řízení, a to jen za podmínek uvedených v § 342 odst. 1 písm. b) tr. ř. Bylo-li již započato řízení o výkonu rozhodnutí, je vymáhající úředník na základě usnesení předsedy senátu o splácení peněž. trestu povinen učinit podle ust. občanského soudního řádu příslušné návrhy umožňující odsouzenému splácení peněž. trestu. Nařídit výkon náhradního trestu odnětí svobody podle § 344 odst. 2 tr. ř. se zřetelem k § 54 odst. 3 tr. zák. Pro nedobytnost peněž. trestu nastalou z jiných důvodů nelze nařídit výkon náhradního trestu odnětí svobody a je třeba upustit od výkonu peněžitého trestu.

Pod pojmom zbiera údaje obsahujúce štátne tajomstvo v zmysle § 105 odst. 1 alinea 2 Tr. zák. o trestnom čine vyzvedačstva treba rozumieť nielen zhromažďovabie a sústreďovanie údajov obsahujúcich štátne tajomstvo, ale postačí aj akékolvek neoprávnené disponovanie páchatela s nimi, napr. ich neoprávnené prechovávanie s úmyslom vyzradiť ich cudzej moci. Ak páchatelneoprávnene prechováva údaje obsahujúce štátne tajomstvo a len dodatočne sa rozhodol vyzradiť ich cudzej moci, dopúšťa sa trestného činu vyzvedačstva podla § 105 odst. 1 alinea 2 Tr. zák. od toho času, keď pojal takéto rozhodnutie.

Skončilo-li trestní stíhání proti obviněnému pravomocným rozhodnutím vyšetřovatele, prokurátora nebo soudu o postoupení věci podle § 171 odst. 1 nebo § 222 odst. 2 tr. ř. jinému orgánu proto, že nejde o trestný čin ani o přečin, že však jde o přestupek nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat, nelze pokračovat v trestním stíhání proti obviněnému, nebylo-li rozhodnutí o postoupení věci v předepsaném řízení zrušeno. Proti rozhodnutí o postoupení věci podle § 171 odst. 1 nebo § 222 odst. 2 tr. ř. je přípustná obnova řízení (§ 277 a násl. tr. ř.).

Samosoudce vynese v hlavním líčení konaném o přečinu zprošťující rozsudek jen tehdy, když není prokázáno, že se stal skutek, pro který se trestní stíhání vede (§ 226 písm. a/ tr. ř.). jestliže však bylo prokázáno, že se nestal skutek, který je předmětem řízení (§ 172 odst. 1 písm. a/ tr. ř.), samosoudce trestní stíhání zastaví. Trestní stíhání zastaví a nevynese zprošťující rozsudek také ve všech ostatních případech, kdy se důvody zproštění (§ 226 písm. b/ až e/ tr. ř.) a důvody zastavení trestního stíhání (§ 172 odst. 1 písm. b/ až f/ tr. ř.) překrývají. Senát postupuje v takovém případě podle obecných předpisů (§ 223 odst. 1, § 225 odst. 1 a § 226 tr. ř.).