Sešit č. 2/1962

K otázce snížení prémií (§ 8 odst. 3 vyhl. č. 134/1958 Ú. l.).

Osvojení dítěte mužem, který není manželem matky, podle § 63 odst. 2 zák. o právu rodinném nelze vyslovit. Osvojitel by byl zapsán do matriky místo obou rodičů tohoto dítěte, což je v rozporu s přirozenými vztahy mezi rodiči a dětmi.

Od 1. ledna 1950 není možné upírat ani oprávněnému ani povinnému nárok na novou úpravu příspěvku na úhradu osobních potřeb, pokud nejsou pro to dány zákonné předpoklady, a to ani tehdy, jestliže se oprávněný nebo povinný tohoto práva vzdal za platnosti dřívějších právních předpisů.

Přiznání příspěvku na úhradu osobních potřeb nerozvedené manželky závisí na jejím zdravotním stavu a na tom, zda má možnost zařadit se do pracovního procesu.

Jde o závažné porušení povinnosti manželky (§§ 15 a 19 zák. o právu rod.) a matky (§§ 35 a násl. cit. zák.), jestliže navrhovatelka opustila své dítě, odjela do ciziny a nevrátila se. Tuto skutečnost je třeba hodnotit jak z hlediska spoluviny na rozvratu manželství, tak i z hlediska schopnosti k výchově dětí.

V případě výpomoci v práci z ochoty nebo z přátelského vztahu k jinému zaměstnanci nejde o činnost podléhající důchodovému zabezpečení ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zák. č. 55/1956 Sb.; osoba vykonávající práci za takových okolností není zaměstnancem ve smyslu ustanovení § 19 zák. č. 58/1956 Sb.

Okolnost, že babička dítěte nechce vydat dítě vydat otci, není důvodem aby dítě svěřeno do ústavní výchovy ani důvodem zákazu styku dítěte s matkou.