Sešit č. 10/2001

Pravomoc k vydání rozhodnutí o povinnosti telefonního účastníka zaplatit dlužné nedoplatky neměl soud ani před účinností zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

I. Jestliže je pachatelem trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a odst. 1 tr. zák. osoba, u které nebylo zjištěno, že uvedené látky zneužívá, a nejsou-li tu ani skutečnosti, které by takové podezření odůvodňovaly, postačí jako podklad k objasnění právní otázky, je-li množství takové látky, bez povolení přechovávané výše uvedenou osobou, větší než malé, posudek znalce z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, a v jednodušších případech také odborné vyjádření příslušného orgánu (§ 105 odst. 1 tr. ř. ). 

II. Přibrání znalců z oboru psychiatrie (§ 116 odst. 1 tr. ř.), specializovaných na tzv. nealkoholovou toxikomanii, bude zpravidla nezbytné tehdy, bude-li u konzumenta výše uvedených látek zapotřebí posoudit stupeň závislosti na nich a s tím souvisící individuální toleranci (snášenlivost) vůči vyšším dávkám. Stanovení stupně drogové závislosti je pak významné i pro posouzení ovládacích a rozpoznávacích schopností pachatele a v tomto smyslu také pro pozdější (právní) závěry o jeho trestní odpovědnosti.

O zrušení peněžité záruky v přípravném řízení rozhoduje soud (soudce), který o jejím přijetí rozhodl (§ 73a odst. 4 tr. ř ). 

Dojde-li však v tomto stadiu řízení ke změně příslušnosti soudu v důsledku postoupení věci jinému státnímu zástupci činnému mimo obvod tohoto soudu, rozhodne o zrušení peněžité záruky okresní soud, jehož příslušnost vyplývá z ustanovení § 26 tr. ř.

Pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku u osoby výdělečně činné zúčastněné na soudním řízení, která není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru (např. u znalce, svědka, tlumočníka), je rozhodná částka zjištěná postupem podle § 29 odst. 3 vyhl. č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské, ve znění pozdějších předpisů, aniž se od této částky provede odpočet na daň z příjmů ve smyslu § 16 odst. 1 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

I. Znak "nejméně s dvěma osobami" ustanovení § 238 odst. 3 tr. zák. o trestném činu porušování domovní svobody předpokládá, že se na jednání pachatele podílely nejméně dvě další osoby, zpravidla jako spolupachatelé nebo účastníci. K naplnění tohoto znaku u hlavního pachatele však není třeba, aby šlo 0 osoby, které by byly trestně odpovědné za trestný čin podle § 238 tr. zák., resp. podle § 10 a § 238 tr. zák. Mohou to být i osoby, které pomáhají pachateli, ale samy se např. pro nedostatek subjektivní stránky v důsledku skutkového omylu nedopouštějí trestného činu podle § 238 tr. zák., resp. podle § 10 a § 238 tr. zák. Je ovšem nezbytné, aby úmysl pachatele zahrnoval i součinnost těchto osob při jeho činu. 

II. V případě, kdy jedním skutkem je naplňována jak skutková podstata trestného činu porušování domovní svobody podle § 238 tr. zák., tak trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 tr. zák. proto, že je vedle sebe porušováno právo na užívání více prostorů majících odlišnou právní povahu, není vyloučen jednočinný souběh obou trestných činů.

Předpokladem provedení důkazu záznamem telekomunikačního provozu je sepsání protokolu o tomto úkonu, který musí obsahovat zákonem stanovené podstatné náležitosti (§ 88 odst. 4 tr. ř), musí tedy splňovat určité formální podmínky. Nedostatek jejich splnění, zejména, pokud jde údaje o místě, času, způsobu provedení záznamu, jakož i osobě, která záznam pořídila, lze však odstranit, a to i v řízení před soudem, stejným způsobem, tak jako v případě odstranění formálních nedostatků protokolu sepsaného o jakémkoliv jiném úkonu trestního řízení, např. výslechem osob, které se provedení úkonu zúčastnily, popř. jej provedly, a to v postavení svědka. Takový postup nelze považovat na nepřípustnou manipulaci se záznamy telekomunikačního provozu a nevymyká se ani možnostem soudu, takže věc nevyžaduje další šetření ve smyslu ustanovení § 221 tr. ř. o vrácení věci státnímu zástupci k došetření. 

Podstatnou náležitostí protokolu o záznamu telekomunikačního provozu je i uvedení údajů o obsahu provedeného záznamu. Z dikce zákona však vyplývá, že podstatnou náležitostí předmětného protokolu není přepis jednotlivých hovorů na provedeném záznamu, ale že postačuje uvedení údajů o čase jednotlivých hovorů, číslech a osobách uživatelů účastnických stanic, tedy o osobách volajících a volaných.

Odposlech a záznam telekomunikačního provozu pro účely trestního řízení je upraven v ustanovení § 88 tr. ř., které připouští i provedení takových úkonů před zahájením trestního stíhání, jde-li o úkony neodkladné či neopakovatelné ve smyslu ustanovení § 160 odst. 2, 4 tr. ř. Jedině podle ustanovení § 88 tr. ř. provedené odposlechy a záznamy o nich jsou v trestním řízení procesně použitelné. Odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, provedené podle jiných zákonných norem, např. podle zákona o Policii České republiky (§ 35, § 36 zákona č. 283/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nebo podle celního zákona (§ 37c písm. c/, § 37d zákona č. 13/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů), lze použít pouze k účelu, který jim tyto zákony vymezují, tedy jako prostředek operativní techniky. Na tom nic nemění ani skutečnost, že byly provedeny za okolností, které by jinak byly důvodem pro jejich provedení v trestním řízení jako úkonů neodkladných nebo neopakovatelných. Záznamy o takovém odposlechu, stejně jako jakékoliv jiné operativní materiály, nemohou být zařazovány do procesního spisu.*)