Sešit č. 10/1996

Jestliže si pachatel přisvojí cizí věc tím, že se ji zmocní za okolností naplňujících více alternativních znaků skutkové podstaty trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) - e) tr. zák., je nutno jeho skutek kvalifikovat tak, aby byly vystiženy všechny znaky, jež byly naplněny. Faktická konzumpce vylučující právní posouzení skutku podle jedné takové kvalifikace druhou nepřipadá v úvahu.

Jednání pachatele, který využije omylu poškozené spočívajícího v tom, že jej považovala při ošetření v nemocnici za lékaře, a z toho důvodu strpěla z jeho strany osahávání na nahém těle a posléze i uvnitř přirození, naplňuje znaky trestného činu poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 písm. b) tr. zák.

I. K výkladu znaků trestného činu porušování autorského práva podle § 152 tr. zák.:

Finanční ztráty, které byly způsobeny nositelům autorského práva nebo práva jemu příbuzného jednáním pachatele, nelze ztotožňovat s prospěchem pachatele z tohoto trestného činu. Prospěchem ve smyslu ustanovení § 152 odst. 2 písm. a) tr. zák. je přitom jen tzv. čistý prospěch, neboť je třeba odečíst náklady pachatele, např. cenu nosičů, na něž pachatel pořizoval zvukové záznamy bez oprávnění a které pak prodával apod.

Jde-li o prodej neoprávněně nahraných videokazet, je čin spáchán ve značném rozsahu ve smyslu ustanovení § 152 odst. 2 písm. b) tr. zák., jen když hodnota tohoto zboží určeného k prodeji dosahuje částky nejméně 200 000 Kč a ostatní okolnosti případu významné z hlediska tohoto znaku, např. doba páchání činu, způsobená škoda, zvyšují jeho nebezpečnost natolik, že je obdobná nebezpečnosti případu, kdy pachatel dosáhne takovým skutkem značný prospěch.

II. Skutečnost, že v průběhu přípravného řízení nebyly přesně zjištěny subjekty poškozené trestným činem porušování autorského práva podle § 152 tr. zák. a zákonným způsobem poučeny jako poškození v trestním řízení, není sama o sobě důvodem pro vrácení věci státnímu zástupci k došetření podle § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř.

Zaplatí-li odsouzený peněžitý trest prostřednictvím pošty poštovní poukázkou, je pro posouzení otázky, kdy byl peněžitý trest vykonán, rozhodné datum, kdy odsouzený příslušnou částku poukázal na poště, a nikoli datum, ze kterého pochází výpis z bankovního účtu soudu, na který platba peněžitého trestu došla.

Nebylo-li trestní stíhání skončeno ve lhůtě dvou roků trvání vazby proto, že rozsudek soudu prvního stupně byl v odvolacím řízení zrušen pro tak podstatnou procesní vadu předcházejícího řízení, jakou je nedostatek poučení svědků o právu odepřít výpověď podle § 100 tr. ř., nelze činit přesvědčivý závěr, že trestní stíhání nebylo možné skončit v uvedené lhůtě ze závažných důvodů ve smyslu § 71 odst. 3 tr. ř.

Jestliže pachatel převezme tržbu restaurační provozovny od zaměstnance této provozovny s tím, že ji odevzdá na poště, ale ponechá si ji, naplňuje znaky trestného činu zpronevěry podle § 248 tr. zák., a nikoli trestného činu krádeže podle § 247 tr. zák., přestože sám zaměstnancem provozovny není a nemá s jejím provozovatelem uzavřenou smlouvu o hmotné odpovědnosti.

II. Jestliže byl zákon porušen tak, že odsuzujícím výrokem napadeného rozsudku za část skutku byla vytvořena překážka rei iudicatae ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř., která brání tomu, aby pro zbylou část tohoto skutku (pokračujícího trestného činu) bylo možno vést proti obviněnému trestní stíhání, nebyl porušen zákon v neprospěch obviněného ve smyslu § 272 tr. ř. V řízeni o stížnosti pro porušení zákona, jejímž cílem je dosáhnout zrušení tohoto rozsudku a tak zajistit možnost stíhat obviněného pro celý skutek, může Nejvyšší soud České republiky vyhovět takovému návrhu, jen když byly dodrženy lhůty uvedené v citovaném ustanovení.