Sešit č. 1-2/1993

O spolupachatelství na trestném činu porušování domovní svobody podle § 248 tr.zák. může jít i tehdy, jestliže jeden z obviněných po dohodě s ostatními společníky se osobně neúčastní na vniknutí do domu nebo bytu jiného, ale v rámci rozdělení úkolů směřujících k úspěšnému provedení bytové krádeže hlídá před domem nebo bytem jiného, do něhož neoprávněně vniknou ostatní společníci.

Byl-li rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení odňat navrhovateli částečný invalidní důchod, nezvýšený pro následky pracovního úrazu, může soud, byl-li částečný invalidní důchod odňat neprávem, pouze zrušit toto rozhodnutí a uložit optánu sociálního zabezpečení, aby nadále vyplácel navrhovateli částečný invalidní důchod bez zvýšení pro pracovní úraz. Soud tu nemůže uložit uvedenému orgánu, aby byl navrhovateli přiznán částečný invalidní důchod následkem pracovního úrazu, když o takové změně nebylo orgánem sociálního zabezpečení rozhodováno.

Jsou-li věcí, která byla získána trestným činem spáchaným jinou osobou ve smyslu § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák. peníze, nemusí podílník na sebe převést peníze (bankovky) identické s panězi, které byly získány hlavním trestným činem, jestliže je splněn požadavek, že jde o prospěch podílníka z majetku získaného hlavním trestným činem. Trestného činu podílnictví se nemůže dopustit ten, kdo se podílel jako spolupachatel nebo účastník na trestném činu, jímž byla získána věc, kterou na sebe převedl.

Samotné ohrožení nemocí z povolání není dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a tedy ani důvodem pro poskytnutí invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu. Tak je tomu i tehdy, byl-li pracovník převeden na jinou práci z důvodu ohrožení dvěma nemocemi z povolání.

Jestliže spolujezdec nejen akceptoval nabídku opilého řidiče, aby s ním jel, ale také sám určil trasu jízdy, jde o psychickou pomoc formou utvrzování pachatele v rozhodnutí spáchat trestný čin podle § 10 odst. 1 písm. c),§ 201 tr. zák. Pouhá společná jízda s takovým řidičem není trestná. Takovému pomocníkovi však nelze uložit trest zákazu činnosti - řízení motorových vozidel, neboť se trestného činu nedopustil v souvislosti s touto činností (§ 49 odst. 1 tr. zák.). Redakční poznámka: Současné znění § 201 tr. zák. předpokládá alternativně pro trestnost pachatele další podmínky, o jejichž splnění by pomocník musel rovněž vědět, pokud zákon u nich vyžaduje úmyslné zavinění.

Rozsah ochrany vynálezu je určen vymezením jeho předmětu, přičemž technická podstata vynálezu je vyjádřena v té části definice vynálezu, která v jednom nebo několika bodech obsahuje podstatu vynálezu (znaky, bez nichž by se nedosáhlo účinku, který je účelem vynálezu). Ta odlišuje řešení obsažené ve vynálezu od jiných řešení téhož technického problému. Ostatní části definice vynálezu představují už jen doplnění a bližší označení tohoto řešení technického problému. Uvedená část definice vynálezu je rozhodující pro rozsah ochrany vynálezu. Z ní je třeba vycházet i při posuzování toho, zda bylo využito předmětu vynálezu.

Pro výklad pojmu škoda nikoli nepatrná a dalších pojmů uvedených v ustanovení § 89 odst. 14 tr. zák. je i po účinnosti nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb. rozhodující výše nejnižší měsíční mzdy 2000 Kčs stanovená v § 1 nařízení vlády ČSFR č. 464/1991 Sb.