Sešit č. 1/1972

Účinky zrušovacího projevu učiněného v souladu s ustanovením § 55 zák. práce nastávají ze zákona tím dnem, kdy písemný projev o okamžitém zrušení pracovního poměru byl druhému účastníku doručen. Jakýkoliv jiný časový údaj uvedený ve zrušovacím projevu nemůže proto měnit tyto zákonné účinky.

Pre posúdenie zodpovednosti za škodu pri pracovných úrazoch nie je dôvod rozlišovať, či u pracovníka došlo k úrazu pri plnení pracovných úloh alebo v priamej súvislosti s ním. Ustanovenie § 191 ods. 1 písm. a) Zák. práce neviaže úplné zbavenie sa zodpovednosti organizácie za škodu na nesplnenie akejkolvek povinnosti pracovníka uloženej mu v ustanovení § 135 ods. 2 Zák. práce, ale iba na porušenie predpisov alebo pokynov na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci.

Jestliže se pracovník domáhá vůči organizaci náhrady škody na zdraví vzniklé tím, že organizace porušovala předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž nejde ani o pracovní úraz ani o nemoc z povolání, je třeba takový nárok posoudit podle ustanovení § 187 až § 189 zák. práce. /1/ V takovém případě je třeba prokázat porušení právních povinností organizace, které mělo za následek vznik škody žalobce.

Poistnou udalosťou v zmysle ustanovenia § 355 ods. 2 O. z. pri úrazovou poistení podla ustanovenia § 1 ods. 1 bod 4 vyhlášky č. 49/1964 Zb. nie je úraz, ale telesné poškodenie alebo smrť, ku ktorým došlo za podmienok uvedených v ustanovení § 22 citovanej vyhlášky. Premlčacia doba podla ustanovenia § 104 O. z. začína plynúť nie za rok od úrazu, ale za rok odo dňa, keď sa prejavili následky úrazu. Ak však následky úrazu nastali až po zániku poistenia, hoci k úrazu došlo počas poistenia, vznikne poisťovni povinnosť plniť iba v tom prípade, ak sa následky prejavili v čase troch rokov od úrazu (§ 28 ods. 1 vyhlášky č. 49/1964 Zb.). Poisťovni povinnosť podla podmienok poistnej zmluvy vôbec nevznikla, ak následky úrazu nastali po čase dlhšom ako tri roky od úrazu.

Z hlediska odpovědnosti za škodu podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 135/1961 Sb. (silniční zákon) je třeba především řešit otázku, o jaký druh pozemní komunikace jde. Je povinností národního výboru, který je pověřen správou pozemní komunikace, aby prokázal, že správu pozemní komunikace nevykonává přímo, nýbrž prostřednictvím podřízení organizace.

Motorové vozidlo je v prevádzke nielen vtedy, keď sa pohybuje, ale aj vtedy, keď síce stojí, ale v chode je jeho motor. Prevádzkou motorového vozidla je aj príprava k jazde a bezprostredné výkony po ukončení jazdy, ako aj výkony potrebné na udržovanie vozidla. Už samo uvedenie motoru do chodu patrí k prevádzke motorového vozidla bez ohladu na to, či sa vozidlo uvedie do pohybu a či nie, či sa to stalo na ceste, prípadne na inom priestranstve verejnosti prístupnom alebo ešte v garáže, a či motor uviedol do chodu sám prevádzatel alebo jeho pracovník. Medzi okolnosti majúce pôvod v prevádzke patria aj nedostatky, či vady materiálu, aj nespoznatelné. Za takto spôsobenú škodu, ako škodu odvozujúcu svoj pôvod z prevádzky, nemôže sa prevádzatel zodpovednosti zbaviť.

Na platnost ručitelského závazku nemá vliv ta okolnost, že dlužníkovi byla vyplacena jen část půjčky a její druhá část byla použita ke krytí dosud neuhrazené předchozí půjčky, i když tato okolnost nebyla ručiteli známa. Je věcí ručitele, aby si opatřil informace o tom, jaké povinnosti mu vyplynou z ručitelského závazku. Věřiteli v tomto směru žádná poučovací povinnost zákonem uložena není. Smlouva o půjčce peněžní částky, která přesahuje výši půjček, jež podle pokynů a předpisů pro pobočky České státní spořitelny (pokud nemají povahu obecně závazného předpisu) lze poskytnout občanům, není z tohoto důvodu neplatnou ve smyslu ustanovení § 39 o. z.