Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 9. 1956, sp. zn. 1 Tz 287/56
Datum: 28.09.1956 Sp. zn.: 1 Tz 287/56 Nejvyšší soud
K výkladu poměru trestného činu omezování osobní svobody podle § 229 tr. zák. a útisku podle § 235 tr. zák.
Předpokladem beztrestnosti pokusu následkem dobrovolného upuštění od dokonání trestného činu je skutečnost, že pachatel je si vědom toho, že může trestný čin dokonat, avšak nechce tak již učinit. Jestliže proto pachatel má objektivní možnost trestný čin dokonat a tuto možnost si uvědomuje, avšak upustí od dokonání činu pod vlivem okolností, které nebrání jeho svobodnému rozhodování a proto ani uskutečnění pachatelovy vůle dokonat trestný čin, jest míti za to, že pachatel dobrovolně upustil od dokonání trestného činu. Pachatel, který při pokusu trestného činu, od něhož dobrovolně upustil, naplní skutkovou podstatu jiného trestného činu, takže tento jiný trestný čin dokoná, dopouští se tohoto jiného trestného činu.