Rok 2011

Rozhodujícími hledisky pro rozlišení trestných činů zbavení osobní svobody podle § 232 odst. 1 tr. zák. a omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1 tr. zák. jsou především povaha zásahu do osobní svobody poškozeného a délka jeho trvání.

Za zbavení osobní svobody podle § 232 odst. 1 tr. zák., a nikoliv jen za omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1 tr. zák., lze tedy pokládat např. situaci, kdy poškozený je vystaven zásahu do své osobní svobody nuceným pobytem v prostoru, v kterém po dobu jednoho týdne musel pobývat nejprve v jediné místnosti a poté po dobu dvou týdnů v uzavřeném domě, v němž byl držen a střežen, neboť za těchto okolností se nacházel již v postavení srovnatelném s uvězněním.*

Právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích podle ustanovení § 13 odst. 2 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, a nároky na náhradu škody na zdraví za bolest a za ztížení společenského uplatnění podle ustanovení § 444 odst. 1 obč. zák. nebo podle ustanovení § 372 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, jsou samostatné právní prostředky ochrany fyzické osoby, a proto je nelze uplatnit na základě totožných skutkových tvrzení. Právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích podle ustanovení § 13 odst. 2 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, a nároky na náhradu škody na zdraví za bolest a za ztížení společenského uplatnění podle ustanovení § 444 odst. 1 obč. zák. nebo podle ustanovení § 372 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, jsou samostatné právní prostředky ochrany fyzické osoby, a proto je nelze uplatnit na základě totožných skutkových tvrzení.

I. Činnost znalce zapsaného v seznamu znalců (popřípadě přibraného ad hoc) spočívající v podání znaleckého posudku může být obstaráváním věcí obecného zájmu ve smyslu § 160 odst. 1 tr. zák., neboť objektivní a nestranné vypracování znaleckých posudků, a tedy řádný výkon znalecké činnosti, je v zájmu celé společnosti, zejména je-li podkladem pro rozhodování nebo jiný postup státního orgánu. 

Jestliže takový znalec v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku (např. pro potřeby státního orgánu za účelem kontroly hospodaření s veřejnými finančními prostředky) požaduje úplatek za to, že v posudku uvede hrubě zkreslené údaje, může se dopustit trestného činu přijímání úplatku podle § 160 odst. 2 tr. zák. 

II. I když zadavatel požadoval vypracování „odborného posudku“, pro závěr, že jde o znalecký posudek ve smyslu § 175 odst. 1 tr. zák. o trestném činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, je rozhodující skutečnost, že posudek vypracovala osoba, která je znalcem ve smyslu zákona o znalcích a tlumočnících, a že obsahuje zákonem vyžadované formální a obsahové náležitosti znaleckého posudku. 

Zákonný znak spočívající v „podání znaleckého posudku“ podle § 175 odst. 1 tr. zák. je v případě písemně vypracovaného znaleckého posudku naplněn tím, že znalec vyhotoví posudek a předá ho zadavateli, popřípadě i jiné osobě.*

K zachování lhůty k podání odvolání (§ 83 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu) postačí, je-li poštovní zásilka obsahující odvolání, adresovaná místně a věcně příslušnému správnímu orgánu, podána posledního dne lhůty držiteli poštovní licence nebo zvláští poštovní licence; to platí i v případě, kdy odvolání postupuje věcně a místně příslušnému správnímu orgánu jiný (nepříslušný) správní orgán, u kterého bylo odvolání (nesprávně) podáno a kterému povinnost postoupit takové odvolání ukládá právní předpis. Zamítl-li odvolací správní orgán odvolání žalobce pro opožděnost, je žaloba podle části páté občanského soudního řádu přípustná, dospěje-li soud k závěru, že ve skutečnosti šlo o včasné odvolání proti rozhodnutí správního orgánu.

K provedení prohlídky jiných prostor nebo pozemků bez příkazu uvedeného v § 83a odst. 1 tr. ř. může policejní orgán přistoupit jen pokud předem nelze dosáhnout příkazu předsedy senátu (soudce) a současně věc nesnese odkladu. 

Ve smyslu tohoto ustanovení „věc nesnese odkladu“, jestliže např. hrozí nebezpečí poškození, zašantročení či ukrytí věci důležité pro trestní řízení. Pokud však na základě dosud zjištěných poznatků (např. charakter věci, jejíž nalezení se očekává) či opatření učiněných před provedením prohlídky (např. sledování dotčeného prostoru) taková hrozba nevyplývá, nelze prohlídku provedenou bez takového příkazu pokládat za provedenou v souladu se zákonem.

Písemné prohlášení uživatele dotčených prostor nebo pozemků umožňující podle § 83a odst. 3 tr. ř. provedení prohlídky bez příkazu podle § 83a odst. 1 tr. ř. nelze nahradit písemným souhlasem vlastníka objektu či pozemku, který tyto nemovitosti jinému subjektu pronajal k užívání a sám je neužívá.*)

O zařazení pozemní komunikace do kategorie uvedené v § 3 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebnětechnického vybavení Dokud o kategorii nerozhodne, nemůže ani soud postupem podle § 135 odst. 2 o. s. ř. dospět k závěru, že komunikace náleží do určité kategorie, a podle toho určit vlastníka pozemní komunikace.

I. Za situace, kdy byl čin spáchán za účinnosti trestního zákona č. 140/1961 Sb. a trestní řízení se vedlo zčásti v době před účinností nového trestního zákoníku (do 1. 1. 2010) a bylo skončeno až za účinnosti trestního zákoníku, tj. po 1. 1. 2010, přičemž ve smyslu § 2 odst. 1 tr. zákoníku je pro obviněného příznivější právní posouzení činu podle trestního zákoníku, tak se podle nové právní úpravy z § 34 odst. 1 tr. zákoníku odvozená délka promlčecí doby (která je přitom kratší než podle předchozí úpravy v ustanovení § 67 odst. 1 tr. zák.) uplatní toliko do budoucnosti, tzn. pouze ve vztahu k době, která běží od účinnosti nového trestního zákoníku, resp. od poslední skutečnosti přerušující běh promlčecí doby podle dřívějšího ustanovení § 67 odst. 3 písm. a), b) tr. zák. 

Účinky procesních úkonů učiněných před 1. 1. 2010, jimiž v souladu se zákonem, tj. s ustanovením § 67 odst. 3 písm. a), b) tr. zák., došlo k přerušení promlčecí doby se novým trestním zákoníkem zpětně neruší, byť jde o úkony, s nimiž od 1. 1. 2011 již není spojeno přerušení promlčecí doby ve smyslu ustanovení § 34 odst. 4 písm. a) b) tr. zákoníku (k tomu srov. rozhodnutí č. 59/2009 Sb. rozh. tr.). 

II. Pro počátek běhu promlčecí doby (§ 34 odst. 2 tr. zákoníku) je u pokusu trestného činu rozhodný okamžik, kdy pachatel ukončil jednání bezprostředně směřující k dokonání trestného činu ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1 tr. zákoníku. 

V případě, že tzv. nepřímý pachatel k provedení činu, který zůstal ve stadiu pokusu, užil jiné osoby ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 tr. zákoníku, tak je pro počátek běhu promlčecí doby rozhodný okamžik ukončení jednání ze strany této osoby (tzv. živého nástroje).