Rok 2010

    21

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 06.05.2009, sp. zn. 8 Tdo 474/2009, ECLI:CZ:NS:2009:8.TDO.474.2009.1

    Datum: 06.05.2009 Sp. zn.: 8 Tdo 474/2009 Nejvyšší soud

    Totožnost skutku ve smyslu § 220 odst. 1 tr. ř. je zachována i v případě odlišného jednání obviněného při alespoň částečně shodném následku, jímž se rozumí konkrétní následek, nikoli určitý typ následku (viz rozhodnutí pod č. 1/1996-I. Sb. rozh. tr.). Je-li tímto následkem porušení zájmu na ochraně majetku projevující se ve vzniku škody určité osobě, pak z hlediska totožnosti skutku není rozhodné, zda k této škodě došlo tím, že předmět pachatelova útoku, jímž byly cizí peníze v hotovosti, pachatel získal přímo od jejich vlastníka anebo od osoby, která je měla u sebe na základě svěření ze strany vlastníka (např. jako jeho zaměstnanec). Totožnost skutku je pak zachována i v případě, kdy se oproti obžalobě zjistí, že obviněný se nezmocnil cizích peněz, které měla určitá osoba u sebe, po násilném útoku vůči ní, tj. trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., ale získal tytéž cizí peníze poté, co tuto osobu uvedl v omyl příslibem plnění, které jí neposkytl, ač za něj dostal peníze, tj. trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. Redakční poznámka: Nyní jde o ustanovení § 173 a § 209 tr. zákoníku.
    20

    Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2008, sp. zn. 29 Odo 1105/2006, ECLI:CZ:NS:2008:29.ODO.1105.2006.1

    Datum: 27.11.2008 Sp. zn.: 29 Odo 1105/2006 Nejvyšší soud

    Ode dne, kdy byl podle zákona č. 328/1991 Sb. prohlášen konkurs na majetek obchodníka s cennými papíry, je u takového úpadce vyloučeno další plnění povinností směřujících k obchodování s cennými papíry a plynoucích z jím uzavřených smluv o správě portfolia. Prohlášením konkursu proto vzniká jeho klientům právo na výplatu finančního plnění ze smluv o správě portfolia a tuto pohledávku lze přihlásit do konkursu vedeného na majetek takového úpadce; nejde o pohledávku za podstatou. Charakter smlouvy týkající se provozování podniku úpadce má ve smyslu ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 taková smlouva, jejíž plnění je nezbytné k dalšímu chodu úpadcova podniku (např. smlouva o dodávce energií do úpadcovy továrny apod.), nikoliv smlouva, která je produktem činnosti úpadcova podniku (např. kupní smlouva o dodávce zboží úpadcem v továrně vyráběného).
    20

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.05.2009, sp. zn. 8 Tdo 440/2009, ECLI:CZ:NS:2009:8.TDO.440.2009.1

    Datum: 26.05.2009 Sp. zn.: 8 Tdo 440/2009 Nejvyšší soud

    O podvodné jednání naplňující znaky trestného činu podvodu podle § 250 tr. zák.* se může jednat v případě, kdy pachatel úmyslně nabízí k prodeji zboží (výrobky, věci nebo zařízení), jemuž přiznává vlastnosti či funkce, které nemá, toto neodpovídá požadovaným technickým parametrům a nemůže buď vůbec nebo řádně sloužit k účelu, jemuž je určeno, a cílem nabídky takového zboží primárně není vlastní obchodní činnost pachatele, ale naopak jde jen o klamavé zastírání jeho snahy toliko vylákat od kupujícího finanční prostředky a tím mu předstíráním neexistujících skutečností způsobit škodu a na jeho úkor se obohatit. Pokud by kupující se znalostí skutečného stavu nabízeného zboží toto vůbec nezakoupil, pak je za způsobenou škodu nutno považovat celou finanční částku vylákanou takovým jednáním pachatele. Jestliže se strany dohodly na kupní ceně nabízeného zboží se znalostí všech podstatných okolností, pak jen z té skutečnosti, že dohodnutá cena je vyšší, než odpovídá skutečné užitné hodnotě věci, nelze dovozovat podvodné jednání prodávajícího ve smyslu ustanovení o trestném činu podvodu. S ohledem na zákonitosti tržní ekonomiky založené na nabídce a poptávce nelze kriminalizovat jednání spočívající jen v tom, že je zboží prodáváno za vyšší cenu, než jaká odpovídá jeho faktické užitné hodnotě. * Redakční poznámka: Protože v posuzované věci nabízené zboží nebylo určeno poškozeným jako spotřebitelům ve smyslu ustanovení § 121 tr. zák. (resp. § 253 tr. zákoníku), tak nepřicházela v úvahu kvalifikace činu jako trestného činu poškozování spotřebitele. Nyní srov. § 209 tr. zákoníku o trestném činu podvodu.
    19

    Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.04.2009, sp. zn. 29 Cdo 2605/2007, ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.2605.2007.1

    Datum: 22.04.2009 Sp. zn.: 29 Cdo 2605/2007 Nejvyšší soud

    Obsahuje-li dohoda o vyplnění blankosměnky ujednání, podle něhož blankosměnka zajišťuje splnění všech pohledávek konkrétního věřitele, je nabyvatel blankosměnky oprávněn vyplnit údaj směnečné sumy částkou odpovídající pohledávkám (jen) tohoto věřitele. Tvrzení, že majitel nabyl směnku ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí, popř. při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka (čl. I. § 10 a § 17 zákona č. 191/1950 Sb.), nepodléhá zásadě koncentrace směnečného řízení (§ 175 o. s. ř.).
    19

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.07.2009, sp. zn. 8 Tdo 426/2009, ECLI:CZ:NS:2009:8.TDO.426.2009.1

    Datum: 29.07.2009 Sp. zn.: 8 Tdo 426/2009 Nejvyšší soud

    Ustanovení § 37a tr. zák. se aplikuje i ve vztahu k těm dílčím útokům pokračujícího trestného činu, ohledně nichž bylo dříve v rámci postupu podle § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. sice trestní stíhání zastaveno, avšak na podnět obviněného se v řízení pokračovalo, a tudíž mu trest za ně nebyl ve smyslu § 227 tr. ř. uložen. Ustanovení § 37a tr. zák. totiž neobsahuje pravidlo, že jej nelze aplikovat v případě, kdy je část odsouzení takové povahy, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen (§ 45 odst. 3 tr. zákoníku). Jeho použití je spojeno s novým výrokem o vině, neboť je v souladu s § 37a tr. zák. (§ 45 odst. 1 tr. zákoníku), že o všech dílčích útocích pokračujícího trestného činu soud rozhodne jedním rozhodnutím. Za tyto dílčí útoky pokračujícího skutku, ohledně nichž bylo dříve trestní stíhání zastaveno, však ve smyslu § 227 tr. ř. společný trest neukládá.
    18

    Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.03.2009, sp. zn. 29 Cdo 2387/2007, ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.2387.2007.1

    Datum: 31.03.2009 Sp. zn.: 29 Cdo 2387/2007 Nejvyšší soud

    Věřitel může postoupit pohledávku z bankovní záruky, aniž by současně postoupil pohledávku bankovní zárukou zajištěnou, jen jde-li o bankovní záruku, která nemá - ve vztahu k pohledávce zajištěné - subsidiární a akcesorickou povahu (tzv. bezpodmínečná záruka). S postoupenou pohledávkou zásadně přechází na postupníka i pohledávka, jíž je postupovaná pohledávka zajištěna (§ 524 odst. 2 obč. zák.); možnost samostatného postoupení pohledávky z tzv. bezpodmínečné bankovní záruky tím není dotčena.
    18

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.07.2009, sp. zn. 8 Tdo 458/2009, ECLI:CZ:NS:2009:8.TDO.458.2009.1

    Datum: 15.07.2009 Sp. zn.: 8 Tdo 458/2009 Nejvyšší soud

    Vyrozumění o konání veřejného zasedání odvolacího soudu (§ 233 odst. 1 tr. ř.) lze obviněnému doručovat na jakoukoli adresu, ohledně které je možno předpokládat, že si tam vyzvedne doručovanou zásilku. Nemusí jít jen o adresu, kterou obviněný výslovně označil za účelem doručování ve smyslu § 55 odst. 1 písm. c) a § 63 odst. 2 tr. ř., ale též např. o adresu ohlašovny trvalého pobytu (obecního, resp. městského úřadu), jestliže obviněný není přihlášen k trvalému pobytu na jiném místě a sám se rozhodl pro takové řešení.
Tyto stránky využívají Cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s používáním Cookies.Zjistit víceOK, rozumím