Rok 2007

Je-li prohlášen konkurs na majetek zástavního dlužníka odlišného od osobního dlužníka a zajištěná pohledávka dosud není splatná, má zástavní věřitel právo od osobního dlužníka žádat, aby zajištění bez zbytečného odkladu přiměřeně doplnil; jinak se ta část pohledávky, která není v důsledku konkursu zajištěna, stane splatnou (§ 163 odst. 2 obč. zák.). Jestliže osobní dlužník bez zbytečného odkladu zajištění takové pohledávky přiměřeně doplní, nepřísluší zástavnímu věřiteli právo dožadovat se uspokojení zajištěné pohledávky v konkursu vedeném na majetek zástavního dlužníka jinak než formou přihlášky pohledávky vázané na podmínku (§ 20 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Není-li zástavou pohledávka a je-li zajištěná pohledávka splatná, je zástavní věřitel oprávněn přihlásit ji jako peněžitou pohledávku s právem na oddělené uspokojení jak v konkursu vedeném na majetek osobního dlužníka, tak i v konkursu vedeném na majetek dlužníka zástavního. Pohledávka zástavního věřitele uplatněná v konkursu vedeném na majetek zástavního dlužníka pouze z titulu zástavního práva se považuje za uspokojenou zástavním dlužníkem, jakmile je zástavnímu věřiteli v tomto konkursu vyplaceno 70 % čistého výtěžku zpeněžení na něj připadajícího. Na rozvrhu výtěžku zpeněžení ostatního majetku zástavního dlužníka se zástavní věřitel již nepodílí ani v rozsahu zbývajících 30 % čistého výtěžku zpeněžení zástavy. Zaniklo-li zástavní právo zpeněžením zástavy podle § 28 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů v konkursu vedeném na majetek zástavního dlužníka, nelze v konkursu vedeném na majetek osobního dlužníka již postupovat podle § 27 odst. 5 uvedeného zákona. Zástavní věřitel, který pohledávku z titulu zástavního práva nepřihlásil do konkursu vedeného na majetek zástavního dlužníka, nemá právo domáhat se vydání výtěžku zpeněžení zástavy ani z titulu tzv. lepšího práva.

I. Neoprávněným zásahem do práv k průmyslovému vzoru ve smyslu § 151 tr. zák. se rozumí nejen neoprávněné užívání zapsaného vzoru v jeho přesné podobě, respektive kopírování nebo velmi věrné napodobení průmyslového vzoru bez odlišných znaků, ale i užívání průmyslového vzoru napodobeného v jeho podstatných znacích za účelem vytvoření celkového dojmu podobnosti jako předpokladu uplatnění výrobku na trhu, a tedy i použití výrobku velmi podobného a zaměnitelného, jímž dochází k záměrné dezorientaci odběratelů a spotřebitelů, a tím k poškozování majitele průmyslového vzoru. II. Trestný čin porušování průmyslových práv podle § 151 tr. zák. je v poměru speciality k trestnému činu nekalé soutěže podle § 149 tr. zák. Jednočinný souběh těchto trestných činů je vyloučen.

Bylo-li plnění z neúčinného právního úkonu vzájemné a dlužníkovo plnění z takového úkonu bylo sepsáno do konkursní podstaty, mohou se osoby, jejichž majetek byl takto sepsán a které se o soupisu dozvěděly před uplynutím propadné dvouměsíční lhůty počítané od prvního přezkumného jednání (§ 22 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů), domáhat plnění, které samy poskytly pozdějšímu úpadci, přihláškou pohledávky do konkursu (§ 20 uvedeného zákona). Dojde-li k soupisu až po uplynutí označené propadné lhůty, považuje se pohledávka, která těmto osobám poskytnutím plnění dlužníku vznikla, za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.

Pro vyloučení soudce nebo přísedícího z vykonávání úkonů trestního řízení musí být splněny zákonné důvody uvedené v § 30 tr. ř. Ty mohou být důsledkem jen osobního vztahu konkrétního soudce nebo přísedícího k určitým osobám zúčastněným na trestním řízení nebo k věci samotné anebo výsledkem jeho osobního podílu na rozhodování v předchozích stadiích trestního řízení. Pouhý profesionální vztah mezi soudci, byť spočívá v zařazení na stejném pracovišti a do stejného senátu, nemůže vést k obecné pochybnosti o možnosti těchto soudců nestranně rozhodnout o opravném prostředku proti rozhodnutí, na kterém se jeden z nich (nyní ve věci nerozhodující) podílel nebo které vydal v postavení soudce soudu prvního stupně. Nejde o poměr nyní rozhodujících soudců k věci nebo osobám či orgánům činným v trestním řízení, který předpokládá ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. Pochybnosti o možnosti soudců nestranně rozhodnout v obdobných případech může vzbudit jedině velice blízký osobní poměr k dříve rozhodujícímu soudci.

V řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí přerušeném prohlášením konkursu lze pokračovat na návrh k tomu oprávněné osoby, tedy správce konkursní podstaty a druhého účastníka řízení (§ 14 odst. 1 písm. c/ zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva k nemovitosti do katastru nemovitostí vydané v době, kdy trvaly účinky přerušení řízení vyvolané prohlášením konkursu na majetek účastníka vkladového řízení (prodávajícího), je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové správní rozhodnutí není nicotné, právní moci však nabývá až tím, že po odpadnutí překážky vyvolané přerušením řízení je písemně oznámeno účastníkům vkladového řízení.

Součástí zákonných povinností rodiče je též zajištění péče o zdraví nezletilého dítěte. Neplnění takové povinnosti tedy může zakládat zákonný znak „neplnění zákonné povinnosti zaopatřovat jiného“ ve smyslu § 213 odst. 1 tr. zák. o trestném činu zanedbání povinné výživy, avšak jen tehdy, není-li péče o zdraví dítěte jeho rodičem zajištěna buď po hmotné stránce poskytováním potřebných finančních prostředků (např. na nákup léků, na provedení nezbytných lékařských úkonů), anebo poskytováním takové péče o zdraví dítěte v naturální formě (např. podáváním léků, odvozem k lékařskému vyšetření). Jestliže rodič nezletilého dítěte jen využije svého oprávnění a odmítne za ně udělit souhlas s konkrétním lékařským výkonem nebo způsobem jeho léčby navrhované lékařem (srov. ustanovení čl. 6 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, uveřejněné pod č. 96/2001 Sb. m. s., § 23 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů), pak v takovém jednání nelze spatřovat trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zák.

Zástavní právo k movitým věcem podle § 672 obč. zák. nevzniká k zajištění nájemného ze smlouvy o podnájmu.