Rok 2001

    57

    Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.10.2000, sp. zn. 3 Tz 188/2000, ECLI:CZ:NS:2000:3.TZ.188.2000.1

    Datum: 25.10.2000 Sp. zn.: 3 Tz 188/2000 Nejvyšší soud

    I. Znak "nejméně s dvěma osobami" ustanovení § 238 odst. 3 tr. zák. o trestném činu porušování domovní svobody předpokládá, že se na jednání pachatele podílely nejméně dvě další osoby, zpravidla jako spolupachatelé nebo účastníci. K naplnění tohoto znaku u hlavního pachatele však není třeba, aby šlo 0 osoby, které by byly trestně odpovědné za trestný čin podle § 238 tr. zák., resp. podle § 10 a § 238 tr. zák. Mohou to být i osoby, které pomáhají pachateli, ale samy se např. pro nedostatek subjektivní stránky v důsledku skutkového omylu nedopouštějí trestného činu podle § 238 tr. zák., resp. podle § 10 a § 238 tr. zák. Je ovšem nezbytné, aby úmysl pachatele zahrnoval i součinnost těchto osob při jeho činu. 

    II. V případě, kdy jedním skutkem je naplňována jak skutková podstata trestného činu porušování domovní svobody podle § 238 tr. zák., tak trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 tr. zák. proto, že je vedle sebe porušováno právo na užívání více prostorů majících odlišnou právní povahu, není vyloučen jednočinný souběh obou trestných činů.

    56

    Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.07.1999, sp. zn. 30 Cdo 1229/99, ECLI:CZ:NS:1999:30.CDO.1229.1999.1

    Datum: 22.07.1999 Sp. zn.: 30 Cdo 1229/99 Nejvyšší soud

    Promlčecí doba podle ustanovení § 104 obč. zák. začíná běžet nikoli za rok ode dne působení skutečností uvedených v § 22 vyhlášky č. 49/1964 Sb. ve znění vyhlášky č. 55/1979 Sb., nýbrž za rok ode dne, kdy se projevilo tělesné poškození nebo nastala smrt.

    56

    Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18.01.2001, sp. zn. 4 To 3/01

    Datum: 18.01.2001 Sp. zn.: 4 To 3/01 Vrchní soud v Praze

    Předpokladem provedení důkazu záznamem telekomunikačního provozu je sepsání protokolu o tomto úkonu, který musí obsahovat zákonem stanovené podstatné náležitosti (§ 88 odst. 4 tr. ř), musí tedy splňovat určité formální podmínky. Nedostatek jejich splnění, zejména, pokud jde údaje o místě, času, způsobu provedení záznamu, jakož i osobě, která záznam pořídila, lze však odstranit, a to i v řízení před soudem, stejným způsobem, tak jako v případě odstranění formálních nedostatků protokolu sepsaného o jakémkoliv jiném úkonu trestního řízení, např. výslechem osob, které se provedení úkonu zúčastnily, popř. jej provedly, a to v postavení svědka. Takový postup nelze považovat na nepřípustnou manipulaci se záznamy telekomunikačního provozu a nevymyká se ani možnostem soudu, takže věc nevyžaduje další šetření ve smyslu ustanovení § 221 tr. ř. o vrácení věci státnímu zástupci k došetření. 

    Podstatnou náležitostí protokolu o záznamu telekomunikačního provozu je i uvedení údajů o obsahu provedeného záznamu. Z dikce zákona však vyplývá, že podstatnou náležitostí předmětného protokolu není přepis jednotlivých hovorů na provedeném záznamu, ale že postačuje uvedení údajů o čase jednotlivých hovorů, číslech a osobách uživatelů účastnických stanic, tedy o osobách volajících a volaných.

    55

    Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 08.06.2000, sp. zn. 2 To 73/2000

    Datum: 08.06.2000 Sp. zn.: 2 To 73/2000 Vrchní soud v Praze

    Odposlech a záznam telekomunikačního provozu pro účely trestního řízení je upraven v ustanovení § 88 tr. ř., které připouští i provedení takových úkonů před zahájením trestního stíhání, jde-li o úkony neodkladné či neopakovatelné ve smyslu ustanovení § 160 odst. 2, 4 tr. ř. Jedině podle ustanovení § 88 tr. ř. provedené odposlechy a záznamy o nich jsou v trestním řízení procesně použitelné. Odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, provedené podle jiných zákonných norem, např. podle zákona o Policii České republiky (§ 35, § 36 zákona č. 283/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nebo podle celního zákona (§ 37c písm. c/, § 37d zákona č. 13/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů), lze použít pouze k účelu, který jim tyto zákony vymezují, tedy jako prostředek operativní techniky. Na tom nic nemění ani skutečnost, že byly provedeny za okolností, které by jinak byly důvodem pro jejich provedení v trestním řízení jako úkonů neodkladných nebo neopakovatelných. Záznamy o takovém odposlechu, stejně jako jakékoliv jiné operativní materiály, nemohou být zařazovány do procesního spisu.*)

    55

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2000, sp. zn. 21 Cdo 182/2000, ECLI:CZ:NS:2000:21.CDO.182.2000.1

    Datum: 29.11.2000 Sp. zn.: 21 Cdo 182/2000 Nejvyšší soud

    Předpoklad pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech spočívající v tom, aby bylo prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného (§ 338b odst. 1 o. s. ř.), soud posuzuje podle stavu, jaký tu byl v den zahájení řízení, tj. v den podání návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí u soudu. Změny ve vlastnictví nemovitosti, které nastanou po zahájení řízení, nejsou pro rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech významné. 

    Převede-li povinný nemovitost smluvně na jiného a vzniknou-li na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu jeho právní účinky v době před podáním návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí, je předpoklad pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech spočívající v tom, aby bylo prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného (§ 338b odst. 1 o. s. ř.), splněn tehdy, dojde-li k zápisu vkladu vlastnického práva pro nabyvatele do katastru nemovitostí až po zahájení řízení o výkon rozhodnutí *)

    54

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.07.2000, sp. zn. 3 Tz 106/2000, ECLI:CZ:NS:2000:3.TZ.106.2000.1

    Datum: 26.07.2000 Sp. zn.: 3 Tz 106/2000 Nejvyšší soud

    Žádné ustanovení trestního řádu nestanoví požadavek na vyrozumívání obhájce, který o to nepožádá ve smyslu § 165 odst. 2 tr. ř., o místě a času konání výslechu svědka, a to ani v případě nutné obhajoby. Takový požadavek obecně nevyplývá ani z čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod publikované pod č. 209/1992 Sb. (s ohledem na čl. 10 Ústavy je přímo aplikovatelná v trestním řízení), podle něhož má obviněný mimo jiné právo vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě. 

    Ustanovení § 211 odst. 2 písm. a) tr. ř., které umožňuje v některých případech přečíst protokol o výslechu svědka z přípravného řízení, zajišťuje možnost využít důkazu opatřeného v přípravném řízení v případech, kdy výslech svědka je z objektivních důvodů zcela nemožný nebo obtížný. Aplikace tohoto ustanovení však v případech, kdy nebude umožněna obhájci účast na výslechu svědka jeho vyrozuměním o konání tohoto úkonu bez ohledu na to, že o to sám nepožádá, může být zpochybněna právě s ohledem na zásadu vyplývající z ustanovení čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod publikované pod č. 209/1992 Sb. Půjde o případy, kdy výslech svědka je zásadním usvědčujícím důkazem. Ve věcech, kde již v přípravném řízení je zřejmé, že v době konání hlavního líčení bude osobní výslech svědka ohrožen z důvodů uvedených v ustanovení § 211 odst. 2 písm. a) tr. ř., je proto namístě, aby vyšetřovatel umožnil obhájci účast u výslechu svědka v přípravném řízení jeho vyrozuměním o konání úkonu, i když o to sám nepožádal.

    54

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.01.2001, sp. zn. 20 Cdo 2009/2000, ECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.2009.2000.1

    Datum: 23.01.2001 Sp. zn.: 20 Cdo 2009/2000 Nejvyšší soud

    Jestliže v době, kdy soud zrušil právo společného nájmu bytu manžely a tomu z bývalých manželů, který se nestal výlučným nájemcem bytu, uložil byt vyklidit po zajištění náhradního bytu, byl nájemní poměr k vyklizovanému bytu sjednán na dobu určitou, lze povinnému zajistit náhradní byt jen do doby, kdy měl skončit nájemní poměr k vyklizovanému bytu.