Rok 1998

Pro počátek běhu zákonné lhůty k podání stížnosti proti usnesení, které se oznamuje doručením jeho opisu, je určující den, kdy opis usnesení byl doručen obhájci ( § 137 odst. 2, věta první za středníkem, tr. ř.), bez ohledu na to, že nad rámec povinnosti uvedené v tomto ustanovení bylo později doručeno i obviněnému. To platí za předpokladu, že zde nejsou žádné okolnosti uvedené v ustanovení § 137 odst. 3 tr. ř.

Ze skutečnosti, že věc byla zařazena do soupisu majetku patřícího do konkursní podstaty úpadce, nelze dovozovat, že by žalobce neměl naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem této věci.

Jestliže v odvolacím řízení nebyly provedeny žádné důkazy, může odvolací soud po zrušení napadeného rozsudku sám za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. ve věci rozhodnout a obviněného s ohledem na zjištěný stav nutné obrany ( § 13 tr. zák.) zprostit obžaloby, jen pokud závěr o jednání obviněného v nutné obraně je možno učinit na podkladě odchylného právního posouzení správných skutkových zjištění učiněných v rozsudku soudu prvního stupně.

Zastavit řízení ve věcech obchodního rejstříku z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení řízení ( § 96, § 208, § 222 odst. 2 o. s. ř.) je možné, jen jestliže z jiných procesních ustanovení nevyplývá povinnost soudu v tomto řízení pokračovat. Takovým jiným procesním ustanovením je ustanovení § 200a odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s ustanoveními § 81 odst. 1 a 3 o. s. ř., § 27 odst. 2, § 28 odst. 5 a § 32 obch. zák.), které ukládá rejstříkovému soudu povinnost zahájit řízení i bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a stavem skutečným.

Příslušný k rozhodnutí o navrácení lhůty k podání odporu je samosoudce soudu, který vydal trestní příkaz. Proti jeho rozhodnutí, ve kterém rozhodl o navrácení lhůty, není stížnost přípustná.

Změna návrhu, kterou žalobce uplatňuje nový nárok (nárok, jenž nemá žádnou skutkovou souvislost s dříve uplatněným nárokem), není v odvolacím řízení přípustná.

Za skončení příslušné lhůty trvání vazby ve smyslu § 71 odst. 6 tr. ř. je nutno považovat uplynutí dvacáté čtvrté hodiny posledního dne šestiměsíční lhůty uvedené v § 71 odst. 2 tr. ř., případně posledního dne, do kdy byla lhůta trvání vazby prodloužena podle ustanovení § 71 odst. 2 tr. ř., popř. podle ustanovení § 71 odst. 3 tr. ř.