Rok 1998

Jestliže soud uloží povinnost byt vyklidit po zajištění bytové náhrady, nemůže výrok o povinnosti byt vyklidit nabýt samostatně právní moci.

Bytovou náhradu lze zajistit jiným způsobem než podle ustanovení § 1 a § 2 zákona č. 102/1992 Sb., a to např. smlouvou ve prospěch třetího uzavřenou s jiným pronajímatelem než s obcí.

Nabízí-li oprávněný jako náhradní byt ten byt, k němuž mu dosud svědčí právo nájmu, lze mít podmínku, aby byt byl právně volný, za splněnou i tehdy, doloží-li, že s pronajímatelem uzavřel dohodu o skončení nájmu s odkládací podmínkou podle ustanovení § 36 o. z.

Za výrok o trestu ve smyslu ustanovení § 35 odst. 2, věty druhé, tr. zák., který soud musí zrušit při ukládání souhrnného trestu, je třeba považovat souhrn všech dílčích výroků týkajících se určitého trestu nebo více druhů trestů uložených vedle sebe. Pokud však v rozporu s citovaným ustanovením nebyl v rámci rozhodování o souhrnném trestu zrušen některý z trestů uložených dřívějších rozsudkem, nelze jen na základě skutečnosti, že pozdějším rozsudkem nebyl již tento trest jako trest souhrnný uložen znovu, dovozovat, že předcházející rozsudek ohledně tohoto trestu pozbyl platnosti a že takový trest nelze vykonat. Jde-li o trest zákazu činnosti, není proto vyloučeno, aby jednání pachatele, který vykonává činnost, jež mu byla zakázána, bylo posouzeno jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák.

Definice příslušenství pohledávky obsažená v ustanovení § 121 odst. 3 o. z. platí i pro obchodní závazkové vztahy. Příslušenství pohledávky, uplatněné pro dobu "do zaplacení" pohledávky, nemusí být v návrhu na zahájení řízení přesně vyčísleno; postačí, je-Ii v návrhu uveden druh příslušenství ( § 121 odst. 3 o. z.), způsob, jimž lze určit jeho výši (sazbu) a den, od kterého má být toto příslušenství soudem přiznáno.

Splnění podmínek uvedených v ustanovení § 272 tr. ř. se vyžaduje také v případech, kdy se zjištěné porušení zákona nedotýká postavení obviněného, ale výlučně jiné osoby. Jen za splnění těchto formálních podmínek lze postupovat ve smyslu ustanovení § 269 odst. 2 až § 271 tr. ř., a to bez ohledu na to, zda zákon byl porušen ve prospěch či v neprospěch této osoby.

Ve smyslu ustanovení § 310 o. s. ř. nejsou soudním výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu postiženy finanční prostředky uložené na účet peněžního ústavu (banky), o nichž právní předpisy stanoví, že mohou být použity jen k určitému účelu (např. dotace ze státního rozpočtu republiky), ledaže by byla vymáhána pohledávka, k jejíž úhradě mají být (v souladu se svým účelovým určením) použity.

Trest vyhoštění představuje závažný zásah do svobody pohybu a pobytu zaručené v čl. 14 Listiny základních práv a svobod, který může být zvlášť citelný u osob, jež sice nejsou občany České republiky ani zde nemají postavení uprchlíka, ale jsou určitým způsobem vázány k území České republiky, kde prožily převážnou část svého života. Trest vyhoštění je proto možno uložit v takových případech, jen když to osobní poměry obviněného, zejména jeho rodinné vztahy a osobní vazby k určitému místu v České republice, nevylučují. Jen tak je možné zajistit, aby uložený trest nebyl nepřiměřeným zásahem do jeho života a neodporoval zásadám vyjádřeným v článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění protokolů č. 3, 5 a 8 (č. 209/1992 Sb.), který zajišťuje právo na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence.