Rok 1997

Jestliže vlastníkem nemovitého majetku byla ke dni 31.3.1948 původní sokolská tělocvičná jednota, zatímco ke dni účinnosti zákona č. 173/1990 Sb. organizace podle ustanovení § 2 zákona č. 68/1956 Sb., pak platí, že k pozbytí vlastnictví původní sokolské jednoty došlo "odnětím zákony č. 187/1949 Sb., č. 71/1952 Sb. a č. 68/1956 Sb."Sokolská tělocvičná jednota, která obnovila svoji právní existenci, je oprávněnou osobou k navrácení jí odňatých majetkových práv ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 173/1990 Sb. a § 1 odst. 2 zákona č. 232/1991 Sb., a to nikoliv jako "znovu vzniklá dobrovolná organizace", nýbrž jako kvalifikovaná organizační jednotka ( § 6 odst. 2 písm. e/ zákona č. 83/1990 Sb.) obecně oprávněné právnické osoby, tj. České obce sokolské.Osobou povinnou k navrácení majetkových práv podle ustanovení § 2 zákona č. 173/1990 Sb. a § 2 odst. 1 zákona č. 232/1991 Sb. je osoba povolaná jako nástupnická organizace Československého svazu tělesné výchovy vzhledem k jeho zániku na základě usnesení mimořádného sjezdu ze dne 25.3.1990.

Z důvodů uvedených v § 30 odst. 1 tr. ř. lze rozhodnout jen o vyloučení soudce jako konkrétní osoby nebo o vyloučení soudců jako konkrétních osob. Nelze rozhodnout o vyloučení senátu. Výroky obviněného směřující obecně proti soudcům nejsou samy o sobě důvodem k tomu, aby bylo rozhodnuto, že určitý konkrétní soudce je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení podle § 30 odst. 1 tr. ř. z důvodu tzv. podjatosti.

Příplatek k starobnímu důchodu navrhovateli podle ustanovení § 25 odst. 7 zákona č. 119/1990 Sb. ve znění zákona č. 47/1991 Sb. se poskytuje ode dne 1.7.1990, byl-li poškozený k tomuto dni poživatelem důchodu. Stane-li se poškozený poživatelem důchodu po tomto datu, poskytuje se příplatek od přiznání důchodu.

K účinkům rozhodnutí Nejvyššího soudu o uznání rozsudku cizozemského soudu( § 384a tr.ř.) nebo o zaznamenání údajů o odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb.: Zákonný důsledek takových rozhodnutí záležející v tom, že se na odsouzení cizozemským soudem hledí jako na odsouzení soudem České republiky ( § 4 odst. 3 citovaného zákona), znamená, že toto odsouzení nemá jen význam důkazního prostředku o osobě odsouzeného, ale stává se formální právní skutečností předpokládanou zákony České republiky, zejména skutečností, k níž lze přihlížet jako k okolnosti recidivy ve smyslu příslušných ustanovení trestního zákona. Na druhé straně ani po zapsání údajů o odsouzení soudem cizího státu do evidence Rejstříku trestů nejde o rozsudek soudu České republiky, takže nelze ve vztahu k takovému odsouzení ukládat souhrnný trest ve smyslu § 35 odst. 2 tr.zák. K tomu, aby bylo možno přihlížet k zapsanému odsouzení jako k okolnosti recidivy, je však nezbytné mít k dispozici další podklady, přinejmenším příslušný spis Nejvyššího soudu, jehož obsahem je především rozhodnutí cizozemského soudu, pokud se nepodaří nebo není účelné opatřit trestní spis (jeho opis) z ciziny.

Zpětvzetí podaného odporu není možné, protože v době, kdy by k takovému úkonu mělo dojít, je již trestní příkaz v důsledku účinně podaného odporu zrušen a samosoudce je povinen věc projednat v hlavním líčení. Stížnost pro porušení zákona nelze podat proti trestnímu příkazu, jenž byl ze zákona zrušen včasným podáním odporu. Dojde-li k jejímu podání, musí být podle § 268 odst. 1 tr.ř. per analogiam zamítnuta.

Obchodní podíl dlužníka ve společnosti s ručením omezeným nelze postihnout soudním výkonem rozhodnutí.

Má-li být rekognice se svědkem použita jako důkaz v řízení před soudem, lze ji za podmínek ustanovení § 103 tr.ř., ve spojení s ustanovením § 93 odst. 2 tr.ř., provést před sdělením obvinění podle § 160 odst. 1 tr.ř. jedině za předpokladu, že jde o úkon neodkladný, popř. neopakovatelný ( § 160 odst. 2, 4 tr.ř.). Neopakovatelnost rekognice ve smyslu ustanovení § 160 odst. 4 tr.ř., tedy že ji nebude možno provést před soudem, může vyplývat i ze zvláštní povahy tohoto úkonu jako poznávacího procesu, jestliže ji bude nutno vykonat již předtím v přípravném řízení. I v takovém případě však odůvodňuje její provedení před zahájením trestního stíhání skutečnost, že je nelze zahájit proto, že osoba, která má být obviněna, není ještě známa, nebo jí dosud nebylo možno sdělit obvinění, anebo zahájení trestního stíhání bylo dočasně odloženo.