Rok 1995

Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, se vztahuje na zmírnění následků některých křivd (ne tedy všech křivd), které vznikly v rozhodném období proto nelze provést úpravu důchodu podle zákona o mimosoudních rehabilitacích, pokud k neplatnému skončení pracovního vztahu došlo až po vzniku nároku na invalidní důchod.Pro úpravu důchodu je rozhodující datum skončení pracovního vztahu podle ustanovení § 21 zákona č. 87/1991 Sb.; vznik invalidity pak nastal dnem, kterým byly splněny všechny podmínky stanovené pro vznik nároku. Je přitom nerozhodné, že podmínky pro výplatu důchodu nastaly až později, jestliže byly pobírány nemocenské dávky.

Soud je oprávněn posoudit dodatečně i předchozí pravomocné rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení, a to z toho hlediska, zda jím byla dávka neprávem odepřena.Ustanovení § 95 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb. předpokládá, že k takové situaci může dojít v takovém případě je právně nerozhodné, že předchozí rozhodnutí, kterým byla dávka takto neprávem odepřena, je již pravomocné.

Jednání pachatele, který převezme od jiného motorové vozidlo, aby je pro něho převezl přes hranice ČR do ciziny, ač ví, že jde o vozidlo získané trestným činem krádeže a že je tak odstraňuje z místa možného odhalení, je třeba posuzovat jako ukrývání věci, jež naplňuje znaky trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák. O pomoc k trestnému činu krádeže podle § 10 odst. 1 písm. c), § 247 tr. zák. by šlo jen tehdy, když by tak jednal po dohodě s pachatelem, která by předcházela spáchání krádeže.

Nařízeným soudním výkonem rozhodnutí odepsáním z účtu u peněžního ústavu jsou do výše vymáhané pohledávky postiženy nejen ty prostředky na účtu povinného, které tam jsou v době od doručení usnesení o nařízení výkonu do dne vyrozumění peněžního ústavu v tom, že nařízení výkonu nabylo právní moci, ale i prostředky došlé na účet později, pokud účet nebyl po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí zrušen.

Jednání pachatele, který najme ženu do ciziny s úmyslem, aby tam provozovala prostituci, nebo ji do ciziny za tímto účelem zláká, popř. dopraví, naplňuje znaky trestného činu obchodování se ženami podle § 246 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák., a to i za předpokladu, že žena přitom jedná dobrovolně, se znalostí všech okolností tohoto jednání pachatele.Trestný čin obchodování se ženami podle § 246 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. je ve vztahu k trestnému činu kuplířství podle § 204 odst. 1 tr. zák. trestným činem speciálním a jeho jednočinný souběh s tímto trestným činem je proto vyloučen. O stejný vztah jde i v případě, kdy je skutek naplňující znaky těchto trestných činů spáchán členem organizované skupiny, popř. na ženě mladší než osmnáct let /konkurence skutkových podstat ustanovení § 246 odst. 1, 2 písm. a), c) tr. zák. a ustanovení § 204 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., resp. ustanovení § 246 odst. 1 písm. b), c) tr. zák. a ustanovení § 204 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák./.

Podkladem pro zápis vkladu do katastru nemovitostí je jen ta listina, kterou se právo zřizuje (např. smlouva o zřízení věcného břemene), a nikoli další k zápisu předložené listiny, jimiž právo nevzniká. Není-li proto nemovitost označena přímo ve smlouvě, jíž právo k ní vzniká, tak, jak to vyžaduje ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., popřípadě ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb., je to důvodem k zamítnutí návrhu na zápis vkladu do katastru nemovitostí (§ 5 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb.).

Za pracoviště ve smyslu hlediska pro určení místní příslušnosti soudu podle § 18 odst. 2 tr. ř. nelze považovat všechna místa, v nichž může obviněný provozovat podnikatelskou činnost, např. nákup zboží, ale pouze takové místo, které má trvalejší charakter, pevnější vztah k výkonu činnosti, a bývá zpravidla administrativně označováno jako sídlo nebo provozovna.