Rok 1995

Uložení trestu propadnutí věci podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. (věci, které bylo užito k spáchání trestného činu) není vyloučeno ani u nedbalostního trestného činu.

Z ustanovení § 9 odst. 6 a § 11 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve vazbě na ustanovení § 765 odst. 1 obch. zák. vyplývá, že v rámci transformace družstva lze rozhodnout buď o tom, aby družstvo po transformaci působilo dále, nebo aby se rozdělilo na více družstev, anebo aby se přeměnilo na jednu nebo více právnických osob podle obchodního zákoníku. Z toho nelze dovodit, že by v rámci transformačního procesu mohlo dojít k přeměně družstva na družstvo, které bude jinou právnickou osobou. Pokud se družstvo po transformaci nerozdělí na více družstev nebo nepřemění na obchodní společnost, anebo pokud nedošlo ke kombinaci obou způsobů, totiž k rozdělení družstva s tím, že některé nástupnické subjekty vznikají jako nová družstva, zatímco jiné vznikají jako obchodní společnosti, trvá původní družstvo nadále s tím, že se po zápisu změn podle ustanovení § 765 odst. 2 obch. zák. považuje za družstvo založené podle obchodního zákoníku

Ustanovením § 238 tr. zák., o trestném činu porušování domovní svobody, je chráněna svoboda obydlí oprávněného uživatele bytu před neoprávněnými zásahy kohokoli, tedy i vlastníka nemovitosti, v níž se byt nachází.

Z ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb. vyplývá, že stanovy občanského sdružení mohou určit, které organizační jednotky občanského sdružení mají způsobilost jednat vlastním jménem, tedy i nabývat vlastním jménem práv a povinností, a jsou tedy právnickými osobami. Takové organizační jednotky však musí být ve stanovách výslovně uvedeny, anebo musí být ve stanovách alespoň určeno, jakým způsobem se takové jednotky ustavují, aby bylo možné jednoznačně zjistit, zda jde v konkrétním případě o organizační jednotku vzniklou v souladu se stanovami jako organizační jednotka s právní subjektivitou. Stanovy pak musí také jednoznačně určit, kdo je oprávněn jménem takové organizační jednotky ve všech věcech jednat, tj. kdo je jejím statutárním orgánem.

Při každé změně vazebních důvodů, uvedených v jednotlivých literách ustanovení § 67 tr. ř., je nutno vyjádřit tuto změnu rozhodnutím soudu (soudce), vydaným formou usnesení.

Při posuzování platnosti výpovědi pro nesplňování předpokladů pro výkon práce stanoveného právním předpisem ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. e) zák. práce, spočívající v neúspěšném absolvování konkurzu podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 172/1990 Sb., musí se soud zabývat i otázkou, zda v jednotlivém případě jde o konkurz, který byl vyhlášen a realizován v souladu s ustanovením § 37 odst. 1 a 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. V případě vypsání konkurzu na místo, které je obsazeno, se úspěšné absolvování konkurzu stává předpokladem pro výkon funkce učitele nebo vědeckého pracovníka, na jehož místo byl konkurz vypsán. Jde tedy o předpoklad pro výkon práce (funkce), který stanoví právní předpis, a při nesplnění tohoto předpokladu jde o výpovědní důvod, uvedený v ustanovení § 46 odst. 1 písm. e) zák. práce.

Jestliže státní zástupce v přípravném řízení zajistí nárok poškozeného podle § 47 odst. 1 tr. ř. nebo zajistí majetek obviněného podle § 347 odst. 1 tr. ř. a jestliže proti takovému usnesení je podána stížnost, rozhoduje o ní soud, jehož příslušnost vyplývá z ustanovení § 146a tr. ř. Musí přitom jít o soud, jehož obvod působnosti je totožný s obvodem působnosti státního zástupce, o jehož usnesení jde. Pro určení příslušnosti soudu zde nemá význam ustanovení § 26 tr. ř.To znamená, že o stížnosti proti usnesení okresního státního zástupce rozhoduje místně odpovídající okresní soud a že o stížnosti proti usnesení krajského státního zástupce rozhoduje místně odpovídající krajský soud. Krajský soud rozhoduje v senátě složeném podle § 12 odst. 3 písm. b) zák. č. 335/1991 Sb., ve znění pozdějších zákonů, z předsedy a dvou soudců.