Rok 1994

Zákon č.87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, se nevztahuje na majetek, který byl konfiskován podle dekretu presidenta republiky č.108/1945 Sb.,když rozhodnutí bývalého okresního národního výboru, jež bylo vydáno podle ustanovení § 1 odst.4 citovaného dekretu, nabylo právní moci a vykonatelnosti už před 25.2.1948 (srov,§ 1 odst.1 zákona č.87/1991 Sb.).Opatření podle vyhlášky č.303/1952 Úředního listu ( o svěření některých nemovitostí, na které se vztahuje dekret o konfiskaci nepřátelského majetku a o Fondech národní obnovy, do správy místním národním výborům) nebylo správním aktem konfiskace, nýbrž opatřením, svěřujícím již konfiskovaný majetek do správy bývalých národních výborů.

Podle § 176 odst.2 tr.ř.může být obžaloba podána jen pro skutek,pro který bylo vzneseno obvinění (§ 163 tr.ř.). Byla-li obžaloba podána v rozporu s tímto ustanovením , nelze v řízení před soudem obžalovaného uznat vinným takovým skutkem. Zpravidla je nutno věc ohledně takového skutku vrátit prokurátorovi k došetření (§ 188 odst.1 písm.e),§ 221 odst.1 tr.ř.). Poznámka redakce: Po účinnosti zák.č.292/1993 Sb.,jde o sdělení obvinění (§ 160 tr.ř.) a vrácení věci státnímu zástupci k došetření (§ 188 odst.1 písm.e),§ 221 odst.1 tr.ř.).

Jestliže oprávněná osoba vyzve k vydání věci toho, o němž se na základě objektivně zjistitelných údajů (zejména písemných operátů evidence nemovitostí) důvodně domnívá,že věc v rozhodnou dobu drží, má takové podání účinky řádné výzvy podle ustanovení § 5 odst.1 zákona č.403/1990 Sb. Jde-li o jediný pozemek (s jediným parcelním číslem), je nutno jej považovat za zastavěný s účinky podle ustanovení § 110 odst.4 zákona č.403/1990 Sb.(ve znění zákona č.137/1991 Sb.) i tehdy, je-li stavba umístěna jen na jeho (neoddělené) části. Viz i č.34/1993 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, str.112.

Při posuzování vazebního důvodu podle § 67 písm.a)tr.ř. je třeba výši hrozícího trestu posuzovat se zřetelem k okolnostem konkrétního případu a uvažovat jen o takové výši trestu, která reálně hrozí. Vazbu podle § 67 písm.a) tr.ř. nelze mechanicky odůvodnit jen odkazem na horní hranici sazby,jak je stanovena ve zvláštní části trestního zákona. K reálnosti obavy, že obviněný uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul,ve smyslu § 67 písm.a)tr.ř. Jestliže soud propouští obviněného z vazby proto,že dojde k závěru, že nadále netrvá žádný z důvodů vazby uvedených v § 67 písm.a),b),c)tr.ř.,nemůže přijmout slib obviněného podle § 73 odst.1 písm.b) tr.ř.

Ustanovení § 26 zákona č.119/1990 Sb. ( ve znění zákona č.47/1991 Sb.) je třeba vyložit tak, že i u sourozenců poškozeného musí být splněno, že byli dědici poškozeného, aby na ně přešlo právo žádat po něm přiznání odškodnění.

K podmínkám zabrání věci podle § 73 odst.1 tr.zák. Vztah věcí k trestnému činu uvedený v § 55 odst.1 písm.a) nebo b) tr.zák.tedy,že věc byla užita ke spáchání trestného činu, resp.byla ke spáchání trestného činu určena, znamená,že věc musí být významná pro naplnění zákonných znaků trestného činu. Nestačí např.,že věc měl pachatel trestného činu při jeho páchání u sebe.

Zpětvzetí žaloby v občanském soudním řízení je třeba považovat za podání týkající se věci samé (ve smyslu ustanovení § 16 odst.1 písm c/ vyhlášky č.270/1990 Sb.) a proto se za ně přiznává náhrada nákladů řízení (za splnění předpokladů uvedených v ustanovení § 146 odst.2 o.s.ř.) ohledně odměny advokáta za jeden úkon.