Rok 1994

K rozhodování soudu o přijetí peněžité záruky podle 73a odst. 1 tr. ř.Jestliže soud, popř. soudce, dojde k závěru, že jsou splněny podmínky pro přijetí nabízené peněžité záruky, nejprve určí její výši, přičemž postupuje neformálním způsobem (nerozhoduje usnesením), a teprve tehdy, když je záruka v určené výši složena, rozhodne usnesením, že ji přijímá a že na základě tohoto rozhodnutí propouští obviněného z vazby na svobodu, nebo že jej ponechává na svobodě.Jde-li o přijetí nabízené peněžité záruky u obviněného, který je zadržen, je doba pro složení záruky v určené výši omezena lhůtou, v níž je nutno rozhodnout o jeho propuštění nebo vzetí do vazby, uvedenou v ustanovení 77 odst. 2 tr. ř.

V řízení podle ustanovení § 250 l a násl.o.s.ř. se navrhovatel nemůže úspěšně domáhat započtení jím uváděné doby zaměstnání (např.i zařazení této doby zaměstnání do II. pracovní kategorie) pro účely důchodového zabezpečení ve smyslu ustanovení § 21 odst.1 zákona č.87/1991 Sb.,pokud nepředloží osvědčení nebo soudní rozhodnutí o tom, že jeho pracovní vztah skončil neplatně.V tomto přezkumném řízení není soud oprávněn posuzovat otázku neplatnosti právního úkonu, na jehož podkladě skončil pracovní vztah, a to ani jako předběžnou otázku. K řízení o této neplatnosti skončení pracovního vztahu (§ 80 písm.c/o.s.ř.) je příslušný obecný soud, v jehož obvodu má sídlo tehdejší zaměstnavatel navrhovatele, a to na podkladě samostatného návrhu podaného podle ustanovení § 22 zákona č.87/1991 Sb.

Při stanovení výše škody způsobené poškozením motorového vozidla z hlediska znaků skutkové podstaty trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle 201 písm. d) tr. zák. je nutno vycházet z ceny, za kterou se toto vozidlo v době a místě činu obvykle prodává. To znamená, že je nutno zjistit o jakou hodnotu se v důsledku poškození tato cena vozidla snížila. Teprve když nelze takto výši škody zjistit, je možno vycházet z účelně vynaložených nákladů na uvedení vozidla v předešlý stav jeho opravou ( 89 odst. 15 tr. zák.).

Pro přiznání invalidity následkem pracovního úrazu v zaměstnání I.pracovní kategorie se požaduje,aby invalidita (částečná invalidita) byla vyvolána následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v takovém zaměstnání pokud jde o úraz utrpěný v souvislosti s plněním takových úkolů,nesmí jít o úraz utrpěný za okolností uvedených v ustanovení § 19 odst.2 zákonač.100/1988 Sb. (§ 59 odst.1 písm j/ vyhlášky č.149/1988 Sb.). Proto tu nenáleží důchod při pracovním úrazu ze zaměstnání I.pracovní kategorie (pro který není splněna zákonem výslovně požadovaná doba zaměstnání v příslušné pracovní kategorii),nýbrž jen ze zaměstnání III.pracovní kategorie. Náleží tu však zvýšení za dobu zaměstnání I.AA kategorii i nad nejvyšší výměru uvedenou v odstavci prvním pod písm.d)ustanovení § 31,nejvýše však do částky uvedené v ustanovení § 31 odst.2 zákona č.100/1988 Sb.

K podmínkám rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání podle 307 odst. 1 tr. ř.Riskantní jízda opilého řidiče (1,77 g/kg alkoholu v krvi) osobního automobilu a způsobení závažných následků dopravní nehody v podobě těžké újmy na zdraví u jednoho ze spolujezdců a ublížení na zdraví u dalších dvou spolujezdců, jsou takovými okolnostmi případu, pro které nelze považovat za dostačující rozhodnutí ve věci rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání.Jestliže v hlavním líčení navrhne obhájce obviněného, aby soud postupoval podle 307 tr. ř., je nutné, aby soud dotazem na obviněného zjistil, zda s navrhovaným postupem souhlasí, a jeho vyjádření uvedl do protokolu.Tvrzení obviněného, že s poškozeným uzavřel dohodu o náhradě škody, je nutné ověřit dalšími důkazy.

Podal-li opravný prostředek proti rozhodnutí českého správního orgánu účastník řízení,který má bydliště v cizině a jeho obecný soud není tedy v České republice, je třeba, aby Nejvyšší soud ČR určil podle ustanovení § 11 odst.3 o.s.ř., který soud tento opravný prostředek projedná a rozhodne o něm.

Ustanovenému obhájci, který je plátcem daně z přidané hodnoty podle 5 zák č. 588/1992 Sb., nelze přiznat podle 152 odst. 3 tr. ř. v rámci uplatněného nároku na odměnu a náhradu hotových výdajů i částku příslušející na zaplacení uvedené daně z požadované odměny určené podle tzv. advokátního tarifu (vyhláška č. 270/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů).