Rok 1993

Použití předběžného opatření v řízení o žalobě obsahující tvrzení, došlo ke klamavé reklamě (§ 45 obch.zák.), klamavému označení zboží a služeb (§ 46 obch.zák.) a k vyvolání nebezpečí záměny (§ 47 obch.zák.), je na místě v těch případech, v nichž je ověřeno alespoň provedením některých důkazů, že je naplněna některá ze skutkových podstat ustanovení obchodního zákoníku, že hrozí nebezpečí z prodlení, že úprava poměrů účastníků předběžným opatřením je naléhavá nebo že je třeba zamezit vzniku škody nebo jiné újmy, popřípadě jejich rozšiřování.

Samotná okolnost, že věc byla při přecběžném projednání obžaloby vrácena podle § 188 odst.l písm.e) tr.ř. prokurátorovi k došetření, není důvodem, aby trval i nadále důvod vazby podle § 67 písm.b) tr.ř. Má-li být dokazování doplněno jem znaleckým posudkem, není tu zpravidla obava, že by toto objaňování obviněný mohl mařit.

Výrok o zrušení práva společného nájmu bytu, určení budoucího nájemce a povinnosti byt vyklidit v závislosti na bytové náhradě je nedělitelný. Jsou-li proto na základě podaného odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně důvody jen pro zrušení pouze některé části výroku rozsudku, je třeba zrušit celý výrok tohoto rozsudku.

Soud předtím, než přijme podle § 73 písm.b) slib obviněného, že povede řádný život, zejména že se nedopustí trestné čínnosti a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží, musí pečlivě zvážit všechny okolnosti týkající se případu a osoby obviněného důležité z hlediska, zda je možno považovat slib za dostatečný. Skutečnosti, že škoda, již měl obviněný způsobit trestným činem, je velkého rozsahu, obviněný není výdělečně činný, je bez prostředků a trestné činnosti se měl dopouštět na různých místech republiky, výrazně zpochybňují takový slib.

Rozhodování soudů o bytové náhradě je třeba nyní (po novelizaci občanského zákoníku zákonem č.509/1991 Sb.) považovat také za rozhodování o věci samé a nikoli za rozhodování o lhůtě k plnění. zákona č.40/1964 Sb.( ve znění se změnami a doplňky vyhlášeném pod č.47/1992 Sb.)

Doba strávená ve vazbě, která byla po vyloučení řízení o některých trestných činech ze společného řízení a odsouzení obviněného za ně započítána podle § 38 odst. l tr.zák. do uloženého trestu odnětí svobody, se v původním dříve společném říuení vedeném o nevyloučených trestných činech nepočítá do doby trvání vazby uvedené v ustanovení § 71 odst. l tr.ř.

Změnu práva společného užívání bytu manžely na jejich společný nájem bytu ( ve smyslu ustanovení § 87l o.z. ve znění zákona č. 509/1991 Sb.) nelze pokládat jen za terminologickou změnu. Nájem bytu je ve srovnání s právem osobního užívání bytu odlišným právním institutem. Soud proto nemůže bez návrhu účastníka řízení dát ve svém rozhodnutí výraz uvedené změně právní úpravy úpravou znění výroku rozhodnutí podle ní.