Rok 1992

Pro posouzení žádosti fyzické osoby o povolení držet a nosit kulovou zbraň ( § 6 a § 7 odst. 1. zákona č. 147/1983 Sb. ve znění zákona č. 49/1990 Sb.) je třeba posoudit i to, zda je žádost podána v jiných případech, hodných zvláštního zřetele, k ochraně osoby nebo majetku, než které jsou uvedeny v tomto ustanovení. Způsobilost fyzické osoby používat zbraň se dokládá také lékařským posudkem připojeným k žádosti o vydání zbrojního průkazu ( § 1 odst. 2 písm. a/ vyhlášky č. 10/1984 Sb. ve znění vyhlášky č. 264/1990 Sb.); vyloučit nelze ani praktické přezkoušení způsobilosti žadatele používat zbraň (např. na střelnici). V soudním řízení o přezkoumání rozhodnutí o nevydání zbrojního průkazu směřuje návrh proti příslušnému orgánu policie, jenž rozhodnutí vydal, nikoli proti státu.

K otázce nepřípustnosti trestního stíhání podle § 11 odst. 1 písm. c) tr.ř. a k podmínkám, kdy je trestný čin soudce spáchán v souvislosti s výkonem jeho soudcovské funkce ve smyslu § 54 zák. č. 36/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů (nyní ve smyslu § 55 odst. 1 zák. č. 335/1991 Sb.).Odmítá-li soudce vojenského soudu vykonávat soudcovskou funkci v určitém místě a je-li pro tento čin trestně stíhán, jde o čin spáchaný v souvislosti s výkonem soudcovské funkce. Za takový čin lze soudce vojenského soudu trestně stíhat jen se souhlasem orgánu, který ho do soudcovské funkce zvolil (jmenoval), přičemž bez tohoto souhlasu je trestní stíhání nepřípustné.Svolení uvedeného orgánu je třeba k trestnímu stíhání pro takový trestný čin i v případě, kdy osoba, která jej spáchala, již soudcovskou funkci nevykonává.

Při rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím bývalých krajských státních arbitráží, k němuž dochází po 1.1.1992 (po účinnosti zákona č.519/1990 Sb.), je nutno především posoudit, zda má arbitrážní rozhodnutí povahu rozhodnutí ve věci anebo nikoli na základě toho pak soud v řízení o odvolání podaného proti rozsudku soudu nebo jako při posouzení odvolání podaného proti usnesení soudu.

Je vo výlučnej právomoci predsedu senátu rozhodnúť, či dá alebo nedá súhlas na zhotovenie zvukového alebo obrazového záznamu z hlavného pojednávania. Toto rozhodnutie nemá charakter opatrenia pri vedení pojednávania. Nemožno sa preto domáhať postupom podla § 203 odst. 3 Tr.por., aby súhlas na zhotovenie uvedených záznamov vydal senát.Odoprením súhlasu na zhotovenie takého záznamu nie je porušená zásada verejnosti pojednávania ( § 2 odst. 10 Tr.por.).

Před zápisem akciové společnosti do obchodního rejstříku (dříve do podnikového rejstříku) se musí soud zabývat i tím, zda účastníci zakladatelské smlouvy měli podle právního řádu státu, na jhož území mají sídlo, právní subjktivitu k uzavření smlouvy tohoto druhu.

Jsou-li opatřeny po seznámení obviněného s výsledky vyšetřování podle § 166 odst. 1 tr.ř. nové důkazy, je nutno s výsledky tohoto doplnění obviněného seznámit postupem podle § 166 tr.ř. Jde přitom o úkon, který je vykonáván vůči obviněnému, takže nestačí, když o nově opatřených důkazech je informován jen obhájce obviněného.Prohlášení obviněného, že si nepřeje být seznámen s dalšími důkazy, které mají být teprve opatřeny, nezbavuje vyšetřovatele povinnosti po doplnění vyšetřování vyrozumět obviněného podle § 166 odst. 3 tr.ř. o seznámení s jeho výsledky.

Při povolování výjimek ze zákazu převodu majetku z vlastnictví státu (podle zákonného opatření č. 364/1990 Sb. a později podle zákona č. 92/1991 Sb.) bylo možné vázat udělení výjimek i na stanovení podmínek, při jejichž splnění lze teprve považovat za daný výjimečný souhlas s převodem. Nejsou-li tyto podmínky ve smlouvě respektovány, je smlouva neplatná ( § 39 o.z.)