Rok 1992

Odsouzenému lze podle § 152 odst. 1 písm. b) tr.ř. uložit povinnost nahradit státu náklady na nutnou obhajobu teprve potom, co nabylo právní moci usnesení, jímž bylo podle § 151 odst. 3 tr.ř. rozhodnuto o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného obhájce a přiznaná částka byla obhájci vyplacena.

Odlučné ako náhrada cestovných výdavkov, ktoré patrní pri plnení pracovných úloh, je mzdovou složkou v zmysle ustanovenia § 111 ods. 2 Zák. práce a nemožno s neho vyvodzovať čistý príjem povinného rodiča za účelom určenia vyživovacej povinnosti stanovenej podľa zásad uvedených v ustanoveniach § 85 ods. 2 a § 96 ods. 1 Zák. o rod.

Pro snížení mimosmluvní odměny podle § 17 odst. 2 vyhlášky č. 270/1990 Sb. nestačí, že šlo o splečnou obhajobu dvou nebo více osob. Rozhodující je, zda šlo o společné úkony při takové obhajobě. Převzetí obhajoby a činnosti s tím spojené nejsou takovými společnými úkony.

Ak vezme účastník svoj návrh na začatie konania späť, ide o procesný úkon voči súdu, ktorým prejavuje vôlu, aby sa nekonalo a o veci meritórne nerozhodovalo. Uplatnený nárok však späťvzätím návrhu nezaniká a možno ho uplatniť znova.Pre zmenu rozhodnutia o výživnom je rozhodujúca závažná zmena pomerov a nie je rozhodujúce, či a kedy došlo k späťvzatiu návrhu na zvýšenie výživného pre maloleté deti.

Splnomocnenie obhajcu pri jeho zvolení alebo ustanovení, ak nebolo vymedzené inak, zaniká pri skončení trestného stíhania (§ 41 ods. 5 Tr.por.).Pri výklade pojmu

Při přezkoumávání dohody o vydání nemovitých věcí (§ 5 odst. 3 zákona č. 403/1990 Sb.) před její registrací, bylo nutno postupovat obdobně jako při registraci smlouvy o převodu nemovitosti a pečlivě posuzovat také oprávnění povinné osoby nakládat s nemovitostí na podkladě předložených listin a rozhodnutí.V případech přestaveb nemovitostí bylo třeba posuzovat, zda se staly součástí původní nemovitosti, zda tu nedošlo k podstatnému zhodnocení nemovitosti anebo ke změně druhu stavby, popřípadě zda vznikla nová nemovitá věc.

Jestliže soud prvního stupně postupoval při hodnocení důkazů důsledně podle § 2 odst. 6 tr.ř., tzn. že je hodnotil podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a učinil logicky odůvodněná úplná skutková zjištění, nemůže odvolací soud podle § 258 odst. 1 písm. b) tr.ř. napadený rozsudek zrušit jen proto, že sám na základě svého přesvědčení hodnotí tytéž důkazy s jiným v úvahu přicházejícím výsledkem. V takovém případě totiž nelze napadenému rozsudku vytknout žádnou vadu ve smyslu uvedeného ustanovení.